.

Bojím se, abyste se nesnažila na příkladu hudebky generalizovat přístup k různě schopným lidem obecně. Důsledná generalizace Vaší bajky totiž zavání rovnostářskou společností a vládou proletariátu :-)

Dovolil bych si s váma nesouhlasit.

Býval jsem dítě, které nedobrovolně chodilo do hudebky, nejdřív na flétnu, později na trubku. Nikdy mě to nebavilo a nikdy mě to k ničemu nepomohlo. Nejhorší bylo, když jsem třeba dostal šanci hrát s ostatními v kapele, nebo dokonce před oponou v divadle fanfáry. Diváci nepoznali které tele hraje falešně, které to všem kazí.  Já jsem z toho neměl žádnou radost, ostatní "spoluhráči" také ne, divákům to žádný umělecký zážitek nepřineslo, tak nechápu k čemu je to dobrý. Hudbu jsem vždycky miloval, zpívám si ve vaně a jsem šťastnej. Nepotřebuju s tim vylejzat na veřejnost

"vocaď pocaď"

Na jednu stranu ano, ale na druhou stranu - kde to skončí? Potom třeba i chválit děti za pouhou snahu také v češtině, matematice, biologii, dějepise... nebo kde je rozdíl? Které vědomosti/dovednosti jsou "důležité" a které ne? Kdo rozhodne, kudy vede ta hranice?

Re: "vocaď pocaď"

Ta hranice bývá docela zřetelná. V tomto článku - aspoň tak vyvozuji - nejde o důležitost vědomostí/dovedností, ale o to, jak se se svými možnostmi a omezeními popere každé dítě. A jak mu dospělí mohou pomoci.

Chválit za něco, co je pro dítě samozřejmé a snadné, je hloupost. Samozřejmost by měla být odrazem k dalším - obtížnějším - krokům.

Dobře napsáno.

no, taky be se nad sebou měl zamyslet ten otec

jeho argumenty "aby se holka netoulala a aby ji potkala kultura" jsou opravdu mimo mísu. A zeptal se jí, jestli to opravdu chce dělat? A byla na prášky z toho pedagoga nebo z toho, že jí to nebavilo?

Re: no, taky be se nad sebou měl zamyslet ten otec

A víš, že o tom ten článek není?

Děkuji!

Kéž by si tenhle článek přečetli pedagogové, trenéři a ostatní, kteří by chěli jenom ty nej,nej talentované děti!

super článek