V posledních dnech za mnou chodí spousta lidí a ptají se, co a jak teda s tím prezidentem. Mám vybírat podle programu nebo podle sympatií, mám kalkulovat s preferencemi a má vůbec cenu k urnám chodit? Je to ale jen část otázky, která by měla být položena. Celá totiž zní:
"Chilské pero", lidovky.cz
„Co mohu udělat, aby se zlepšil současný stav veřejného prostoru?“
Přemýšlejme, všímejme si
Jsou jednotlivé kauzy typu „Peake ministryní obrany“, „Bárta před soudem“, „Rebelové v ODS“ opravdu tak důležité, jak to v televizi vypadá? Nebylo by lepší zamyslet se nad obecným politickým směřováním současné Evropy (kdy poslanci uvádějí, že 60% - 90% nových českých zákonů jsou implementace bruselských směrnic)? Nad tím, proč pod heslem společenské solidarity odevzdáváme víc než půlku toho, co si vyděláme, a kolik z těchto peněz opravdu doputuje na slibovaný účel? A jestli jednotlivé strany mají plán, jak řešit společenské problémy (předražené zakázky, byrokratická zátěž, dlouholeté soudní tahanice), nebo se jen schovávají za známé tváře a čím dál tím prázdnější hesla (jistota, solidarita, spravedlnost, ubírání tady, přidávání tam, boj s korupcí…)?
Buďme vděční, buďme pozitivní
„Zmrde zkurvenej, zdechni hajzle. Co za stvůru tě přivedlo na svět?“ (Tuto SMSku obdržel nedávno poslanec za LIDEM, Viktor Paggio)
Co třeba politikům poslat mail nebo SMSku ve znění:
„Vážím si práce, kterou děláte pro naši zemi a přeji Vám sílu a moudrost ke správným rozhodnutím.“
Uvědomujeme si, že v trvale negativní atmosféře není dlouhodobě možné ani žít, natož poctivě dělat náročnou a zodpovědnou práci? Kolikrát jsme nějakému politikovi poděkovali za prosazení dobré věci? Politici jsou stejní lidé, jako my. Někteří touží pomoct dobré věci, někteří touží pomoct vlastní kapse. Mým úkolem jako občana není je soudit, ale snažit se vytvořit podmínky, v nichž bude poctivá politická práce nejen možná, ale i běžná.
Buďme citliví, buďme vnímaví
Je nesporně důležité, kdo nám vládne, čí zájmy reprezentuje a jaké má názory. Je nesporně mnohem důležitější, jak se ke svému okolí chováme my. Zvedneme a vyhodíme odhozenou plechovku nebo to necháme úklidovým službám? Projdeme bez povšimnutí kolem žebrajícího bezdomovce? Budeme nadávat na důchodce v Kauflandu, který na nás najel vozíkem nebo na ty hajzly, že zase zdražili chleba? Budeme nazývat prezidenta 'tuneldědkem' proto, že má o jednu propisku víc než my? Uvědomíme si, že zatímco v Česku je průměrný důchod 10 740 Kč, v nedaleké Moldávii či Albánii dosahuje sotva tisícikorunu při podobných cenách základních potravin? Usmějeme se na zamračenou babu za pokladnou, která nám neodpověděla na pozdrav, a popřejeme jí pěkný den?
