Cesta na sever - město feťáků, pekelného počasí a rybího jazyka

Pár krátkých postřehů o jednom malém Skotském městečku u severního pobřeží. Ministerstvo literatury varuje: Čtení může způsobit záchvaty paniky!

Aberdeen beachBohouš

Fraserburgh (městečko, kam dojíždím z Aberdeenu do školy) je vskutku zajímavé místo. Počasí, které tam panuje, jsem nezažil nikdy v životě ani v televizi (trošku mi to připomnělo film 'Bílé peklo' o sibiřském gulagu, ale ten film byl oproti Fraserburghu hodně slabý). Počasí se tam mění co dvanáct sekund a meteorologická stanice tam nejspíš ani není, protože větroměry a srážkoměry se v takovém rozsahu nevyrábí. Věci, které poletují vzduchem ani neznám, natož abych je dokázal pojmenovat. To by snad ani tolik nevadilo jako to, že se sypou ze všech stran najednou - seshora, zprava, zleva, zepředu, zezadu, zdola, zvenku a nejspíš i zevnitř. Jednou jsem se naivně pokoušel bránit deštníkem alespoň na autobusové zastávce, nicméně v několika sekundách se deštník změnil v hromadu beztvaré hmoty, takže jedinou moji ochranu tam teď tvoří má zimní bunda a kulich.

Nedivím se tudíž, že Fraserburgh je údajně hlavní drogové město Skotska - kdybych tam bydlel, tak si jdu šlehnout nejpozdějc tak třetí den. Ti slušnější tam místo kokainu (slyšel jsem cosi o pěti librách za gram, ale to je dost neuvěřitelné) či heroinu fetují IronBru - sytě oranžový energeťák, který chutná jako hromada lízátek Chupa Chups rozpuštěná v kapalném oxidu uhlitém. Už podle barvy má tento nápoj vlastnosti chemické zbraně a když ho ochutnáte, zdá se vám, že jste se stali supravodičem. Ve Skotsku je oblíbený asi jako u nás Kofola.

Samotná škola je pěkná, až na to, že se před několika měsíci zbourala a staví se nová (protože dostali na rekonstrukci od EU tolik peněz, že by se za to zrekonstruovali třikrát), takže se učíme v jakýchsi ozářivkovaných sklepích bez oken, kde je ráno zamrzlé potrubí a odpoledne nedýchatelno. Do třídy chodíme dva Češi, Slovák, Polák a zbytek Skotů. Má to nevýhodu v tom, že jsem se sem jel naučit anglicky a místo toho se naučím Slovensky, Polsky a Dorik - což je jazyk, kterým se mluví ve Fraserburghu a který má s angličtinou tolik společného jako hlavní město Paraguaye s candátem. Na první poslech zní asi jako kdyby měl mluvčí v puse živého kapra. A na druhý poslech to není o nic lepší.

Aktuálně připravuji článek o tom, jak a proč jsem se do Skotska vlastně vydal a o tom, proč západní civilizace v nejbližší době zanikne :-)