Tenkrát, když k nám do třídy přišla výchovná poradkyně s informacemi a prospektem skotské Banff and Buchan College, zdálo se mi to všechno jako výborný a takřka geniální nápad - a rozhodně jsem nebyl sám. O tom, že bychom se do Skotska po maturitě vypravili, nás reálně uvažovalo aspoň pět (nakonec jsme tu z naší třídy skončili tři).
O co vlastně jde? Výukové kurzy na Banffu jsou buď roční (po nich získáte HNC - Higher National Certificate) nebo dvouleté (HND - Higher National Diploma) a po nich máte možnost přestoupit do odpovídajícího ročníku univerzity (povětšinou v Aberdeenu) nebo se vrátit domů a dohodnout se se svou zvolenou univerzitou, jak daleko do jejího (odpovídajícího) studijního programu naskočíte a na dalších podmínkách.
Po maturitě jsem chtěl jet na nějakou dobu do zahraničí z víc důvodů. Zaprvé jsem měl širokou škálu vysokých škol, které by mě zajímaly, bavily a snad by mi i šly, a tak jsem si říkal, že za nějakou dobu strávenou v zahraničí je možné získat trochu větší rozhled a zjistit, co by pro mě bylo to pravé ořechové a co vlastně od života chci a čekám. Jenže když rok pracujete, přece jenom z učebního procesu rychle vypadnete a těžko se pak vrací zpátky a naskakuje do lineární algebry, matematické analýzy, logiky či algoritmizace.
Banff mi proto přišel jako ideální kompromis. Ve škole zůstanu a mozek mi úplně nezakrní. Na druhou stranu je to škola natolik nenáročná, že nebudu muset v noci ležet v knihách a budu mít v týdnu čtyři volné dny na to, abych si našel nějaký part-time jobík a vydělal si měsíčně svých obligátních 400 liber, za které se tady dá žít (zapomněl jsem, že školné za všechny EEA a Švýcarské studenty - platí SAAS - skotská vládní agentura, jen si musíte podat žádost). Sdílené bydlení na privátě stojí většinou mezi 150 a 250 librami měsíčně - podle toho jak jste daleko od centra (Aberdeenu) a kolik kolem sebe potřebujete životního prostoru. Těch zbývajících 150 - 250 liber na spokojený život (pokud nakupujete v Lidlu, Tescu nebo ASDĚ a jdete chlastat maximálně dvakrát do týdne) pohodlně stačí.
Letěli jsme s jet2 bez přestupu - z Prahy přímo do Edinburghu a odtamtud tři hodiny vlakem do Aberdeenu. Jinak se dá letět třeba přes Heathrow a odtamtud do Aberdeenu letadlem, všechno to vychází celkem 3000 - 4000 Kč za celou cestu. Pokud ale někdy do Aberdeenu poletíte přes Edinburgh jako my, je lepší jet buď autobusem megabus.com, anebo si vlak zarezervovat předem (http://www.scotrail.co.uk/). Jinak se můžete podivovat ceně vlaku (40 liber) stejně, jako jsme se podivovali my. S rezervací předem to vychází stejně jako autobus (10 - 20 liber).
Prvních čtrnáct dní jsme byli ubytováni na kolejích Hillhead. Cena byla studentská (skotská studentská, česká tříhvězdičkově hotelová) - 12 liber za noc, ale koleje samotné mi připomínaly komunistický lágr. Byt má šest single pokojů, ve kterých se sotva otočíte. Skříň i postel se rozpadají, malým oknem neproudí ani světlo ani vzduch, úroveň zachraňuje jen Holy Bible na poličce. V kuchyni dva vařiče s troubou (30 minut než se roztopí na teplotu, při níž se dají péct brambory, nicméně pečení samotné trvá další hodinu), odtok ve sprchovém koutě ucpaný, umakartové stěny se loupou a odpadávají... Osazenstvo bytu také nebylo nic moc - Papuánec, který koukal tak hladově, že jsem se na noc zamykal, aby mě nesežral, Ital zase koukal křivě a neodpovídal na pozdrav.
Po několika dnech nám začal International welcome course - bylo nás tam asi dvacet Čechů, pár Slováků, Maďarů a Indů - překvapivě žádní Poláci, kterých je tady jinak opravdu požehnaně. Ve škole nám pomohli zařídit si SIMku, bankovní účet, National Insurance Number, podat si přihlášku k SAAS na proplacení školného, vytvořit CVčko (no i když to od nich bylo otřesné, přemýšlel jsem, jestli je neplatí za to, že chrání pracovní trh pro Skoty proti cizincům, ale asi to spíš byli prostě jen mašťáci - ostatně jinak by asi neučili na Banffu) atd.
Zkušenost určitě zajímavá - ve druhém díle se dozvíme, proč i přesto se někomu (třeba mně) může studium na Banffu zdát jako ztráta času, peněz... prostě jako prohra...
