Čím to, že jsou stávající radní a starostové před komunálními volbami tak nervózní? A čím to, že jsou spontánní aktivity občanů nežádoucí pro tolik politiků?
Rabátko je název stromového čtverce, neboli okolí stromu vymezené ve vydlážděném nebo vyasfaltovaném chodníku.
V Praze už před pár lety vzniklo hnutí Street Gardening, které osazuje rabátka, ostrov Štvanici a další veřejná místa květinami. Cílem je propojování sousedů za společným zájmem a zkrášlování okolí.
Nepleťte si to s Guerrilla gardening, tak jak to dělají představitelé radnice v Praze 3, kde mají problém s Klinikou, která před obsazením squatery mnoho let chátrala. Guerrilla gardening je formou protestu aktivistů až anarchistů, kdy převezmou opuštěnou půdu a osazují ji kulturními rostlinami. Oživují tím pozemky, které by byly jinak zanedbané, špinavé, zchátralé. Něco jako squating na půdě, kterou vlastní někdo, kdo se o ni nestará.
Starostka Hujová nejprve silně protestovala, když prohlásila, že " živelná privatizace veřejného prostoru je nepřípustná". Pak se zalekla podpory, kterou upravená rabátka vyvolala. To se před volbami nehodí. Dnes už v Praze 3 mohou obyvatelé dělat z rabátek zahrádky, ale pouze v případě, že si vyberou z nabídky projektu "Adopce stromu s minizahrádkou".
Už žádné spontánní úpravy podle vlastního výběru a vkusu, protože to je "partizánština" a záhonky jsou nekvalitní.
Jak uvedl čtrnáctideník Naše Praha: Fyzické a právnické osoby si vyberou strom, u kterého jim městská část na své náklady (náklady všech občanů) upraví rabátko na kvalitní záhonek a poradí s dalšími nezbytnými kroky. Prostřednictvím péče o květiny budou moci v první etapě občané hlásit případné poškození stromů.
Co to znamená? Konec spontánnosti a další akce organizovaná radnicí, kterou se bude ohánět před volbami.
