Dělat anketu v České republice je ošidné. Pro pořadatele, soukromou firmu je to byznys, proto potřebuje zpěváky, kteří přitáhnou k televizi co nejvíce diváků. Nejspíš na zakázku ani moderátor nezaváhá a z humoru je náhle trapnost.
Slavíci byli kdysi jedním z nejoblíbenějších pořadů České televize, který představoval divákům to nejlepší, co se na hudební scéně událo v uplynulém roce. Navíc jim dal možnost vybrat si, avšak s tím, že museli vyvinout úsilí, aby hlasovat mohli. Znamenalo to: koupit časopis, vystřihnout hlasovací lístek, nalepit na korespondenční lístek (pro ty, co je naznají, je to pohlednice bez obrázku) a poslat pořadatelům.
Kdo měl zájem, mohl si vybrat z nabízených seznamů umělců, kteří byli samozřejmě preferováni systémem a nevystupovali proti socialismu. Ti měli také přístup do regulovaných médií. Ale kdo měl favorita mimo tento seznam, mohl poslat svůj hlas s jeho nebo jejím jménem. Nikdo se nebál, že zpěváci mimo mainstreem mohou ohrozit ty „správné“ umělce.
Proč jsou v titulku ovce? Protože by si je přáli organizátoři Českého Slavíka. Mysleli si, že si nikdo nevšimne, že něco nebylo v pořádku? V době internetu, sociálních sítí, YouTube a snadného šíření informací to byl naprostý nesmysl.
Je pravda, že nejsou sami, kdo nepochopil, že ani totalitní režim ani mediální manipulace nedokáží zabránit lidem, aby přemýšleli samostatně a na základě různých zdrojů informací. Stačí se podívat na výsledky letošních voleb do parlamentu. Přestože účast rozhodně rekordní nebyla, mnozí už pochopili, že každý hlas má sílu. Proto volili ty, kteří je za ovce nepovažují. Už v několikátých volbách dostaly etablované politické strany na frak, ať už dnes nepochopitelnými VéVéčky (Věci Veřejné) nebo letos například Piráty.
Ačkoli je moderní žít tady a teď, většina lidí přemýšlí a nechce být tupou ovcí. Proto raději zvolí největším Čechem Járu Cimrmana. Proto se dívá na filmy stažené z internetu, poslouchá YouTube a přes sociální sítě si sděluje i takové blbosti, jako co měl k obědu.
Přiznám se, viděla jsem jen poslední část pořadu, přesto jsem měla rychle jasno. Jedním slovem ostuda s jedinou výjimkou, a tou byl závěr s Karlem Gottem a Martou Kubišovou. Uvědomuje si někdo, čím jsou tak úspěšní? Je to úctou k posluchačům a ke svým fanouškům. Nepodvádí, ale nabízí skvělé výsledky svého dobře zvládnutého umu a řemesla.
Ještě jeden efekt měl u mne ten nepovedený pořad. Stále jsem nechápala, o čem ten moderátor stále mluví, do čeho se beze smyslu zamotává. Až následné komentáře, samozřejmě na internetu, mi to objasnily. Ze zvědavosti jsem si vyhledala dotyčného „mučedníka“, poslechla si jeho produkci. Ano, opravdu nemůžu říct hudbu. Už je mi jasné, proč dostal tolik hlasů, že se pořadatelům nehodil. Hlasy pro něj byly výsledkem odporu proti manipulaci, recese i extrémní projev nesouhlasu. Lidé mají pocit, že proti extrémům lze bojovat pouze extrémem. Podobně jako byl nacismus vystřídán komunismem.
Prosím, ty, kteří dočetli můj článek až do konce, aby se nevzdávali. Aby sebou nenechali manipulovat, aby si udrželi své vlastní názory a učili to i své děti. Blíží se další volby, snad si i kandidáti a uchazeči o naše hlasy uvědomí, že se mají slušně chovat ke svým voličům, nelhat a nepodvádět, neslibovat chléb a hry, když je jejich jediným cílem napakovat si kapsy nebo se usadit na pohodlném místečku.
