V katedrále jako u zkoušky?

„Další prosím!“  Vstoupil  jsem  dovnitř.  Místo očekávaného přítmí Svatovítské katedrály mě oslepil  sledovací  reflektor. Muž s výrazem  vrchního soudce v jeho světle důkladně  zkontroloval můj zevnějšek. Asi jsem  prošel a tak   mě  vyzval: „Klekněte si!“ Chvatně  jsem  se  spustil  na kolena. „A sepněte ruce!“Když jsem  mu vyhověl, muž v černém  pochvalně kývl.

Pak se však kerberos  zachmuřil.  „Co to, vy nemáte na krku křížek?“ Zatvářil jsem se zkroušeně a  zablekotal jsem něco o tom,že se mi přetrhl řetízek. „No dobrá, dobrá. Tak se předveďte,“ pokynul. Spustil  jsem  Otčenáš až  k  známému „... a zbav nás všeho zlého. Amen.“ Kontrolor ale nebyl spokojen. „Doxologii neumíte?“Vysvětlil jsem, že  naše církev  tuto  poslední větu nepoužívá. Dveřník  zachmuřeně přemítal. Posléze se zatvářil blahosklonně: „No dobrá, běžte se pomodlit. Ale to vám povídám, ať to netrvá dlouho!“
P.S. Co to tady píši? Jen jsem se zamyslel nad  oznámením, že  do  Svatovítské katedrály  bude možno vstoupit  za  mnohosetkorunové vstupné. Zdarma prý  také- ale  jen „ za účelem  modlitby.“ Ptáte se jak se rozliší, kdo je věřící a  kdo jen jen  zvědavec? Podle mluvčího Správy Pražského hradu to problém není - na to  budou mít zřízenci Hradu své metody. Jaké  ovšem neupřesnil. Podle mě by ale  mohly vypadat nějak takhle.