Proč levice zcela pohořela v mládežnických „předvolbách“ ? Myslím, že důvod je jednoduchý - česká levice prostě není pro mladé sexy. (Navzdory tričkám s tímto módním slovem, s nimiž ČSSD před časem vyrukovala) No dobrá, ale jak se to stalo? Opravdu je pro mladou generaci přítažlivější racionálnější, ale na první pohled sobečtější program pravice? Opravdu jsou současní osmnáctiletí v Čechách o tolik jiní než holky a kluci na Západě, kde v mnohém stále platí, že kdo není v osmnácti levičák nemá srdce?!
Já vím, je tu zkušenost rodičů s reálným socialismem. Ale dají současné děti tak moc na tatíky? Uplynulo dvacet let. Opravdu je, o tolik víc než děti vyrůstající za socialismu, zajímá, co říkají staří?
Možná že u části této „uvědomělé“ mládeže to tak opravdu je, rozhodující se zdá ale fakt, že česká levice za dlouhé roky , které uplynuly od listopadové revoluce nedokázal najít způsob jak "jít s dobou". Nejen,že účinně neobhájila svůj program, i formálně zůstala v politické době kamenné. Budiž, u koministů je to vcelku pochopitelné – už od listopadu je to retrostrana, jen jakýsi azyl pro "bývalé" a "stále věřící". Bolševický styl je samotnou její podstatou. Na mládež si ale musí nechat zajíít chuť– co fungovalo na mladé v padesátých letech, na současnou omladinu nemůže fungovat ani v horečce.
Proč se ale mladé účinněji neumí oslovit sociální demokracie? Bojím se, že odpověď odhaluje tristní podstatu ČSSD. Tuto stranu v devadesátých letech z velké většiny neformovali levicoví idealisté ale směs těch nejnudnějších pragmatiků. Bývalých úředníků z dob socialistického establishmentu (tím nemyslím nutně jen komunisty), ambiciózních politiků, kteří si vybrali levici z nouze (protože vpravo už pro ně nebylo místo) a také nejrůznější podšívků, kteří viděli levicovou politiku jako příležitost k vlastnímu obohacení. Je to horší koktejl než politici pravého spektra? Nemyslím si. Ale ještě zoufale nudnější.
Navíc po letech, kdy se v médiích jakékoli náznaky levicového myšlení trestaly úšklebkem, sociální demokracie rezignovala na jakoukoli vizi. To pochopitelně vyhnalo z řad ČSSD i poslední zbytky nadšenců. Až přišel do čela Jiří Paroubek . Ani on ovšem vizi nepřinesl, nahradil jí arogantní pózou všeználka a nerealistickými sliby. Na voliče ČSSD kterým se stýská po tvrdé ruce to možná zapůsobilo kladně.
Mnohé to však naopak odpuzuje.. Jedním z důsledků pak je, že čeští socani ve svém „thinktanku“ naprosto postrádají osobnosti, které by mohly imponovat mládeži. Na akcích vystupují jen morálně nepřesvědčiví veterání jako Michal David a Jiří Krampol, i oni se však v médiích k politice většinou vyslovují jen neutrálně s tím, že i když mají vcelku rádi „velkého Jirku“ sami socialisté nejsou a tohle je pro ně prostě kšeft. Totéž se zjevně děje i v socanském píáru a reklamě. Sociální demokrati je nemají horší než ODS – -protože ale lidé v reklamním byznyse však v drtivé vvětšině fandí pravici ,ČSSD je pro ně jen dobrým kšeftem. Socani však od nich nedostanou ani o nápad víc než je nutné. A to vše pak ve výsledném obrazu chybí. Pro mládež je tedy ČSSD především strana nudy. A to je pro mnohé mladé důležitější zápor než program.
