Když volit, tak povinně!

Když se přiblíží Den D, národ se obvykle rozdělí na dvě části – „uvědomělou“ menšinu a cca 70 procent „Švejků“ vyhlašujících blazeovaně: „Volby? To mě nezajímá!“

Tito občané opravdu i na volební víkend bez skrupulí odjíždějí na chaty a chalupy, věnují se v televizi svým seriálům, jdou na fotbal či na ryby. A večer v hospodě tvrdí triumfálně. „ To víš že jsem nevolil. Na politiku já s…..!
Jenomže skutečností je, že i když oni s….... na volební procesy, politika do jejich životů někdy zcela určitě vstupuje.. Ani jeden z nevoličů totiž nežije ve vzduchoprázdnu či na soukromém ostrově – dýchá vzduch, který je na základě politických rozhodnutí někde špinavější a někde čistší, jezdí po silnicích a železnicích , které se musí financovat, k čemuž bývají potřeba státní peníze. . Politici také rozhodují o podmínkách podnikání – takže přispívají k tomu co se děje na trhu a ovlivňují ceny a sortiment zboží. Ještě patrnější je jejich vliv třeba na zdravotnictví či na míru osobní svobody. A tak dále.To všechno jsou věci, které zajímají nutně i lidi, vyhlašuíící vždy a všude svou totální apolitičnost.

Pokud však občané nevolí, neměli by se ani divit, že se dějí věci, které jim nevoní a že politika mnohdy připomíná stojatou louži. Neúčast tří čtvrtin občanů totiž přispívá k tomu co se nejčastěji kritizuje –že výsledky voleb jsou lehce předvídatelné a zmanipulovatelné, že politici berou svou kariéru jako pípu na peníze a že místo vizí si přinášejí do politiky jen rady fikaných přátel, jak a kde se dá nejlépe nakrást.

Co s tím? Shodneme li se na tom, že by politické kultuře prospěla větší účast mlčící většiny na politických rozhodováních, je tu jistá možnost změny. Volby by měly být povinné!

Ne to není, žádné volání po totalitě. Povinné volby má několik dalších členů EU! A všichni tušíme, že i když dokonalé zřízení neexistuje, demokracie je nejlepší variantou. Proč by tedy v zájmu jejího zachování nemohli mít lidé i vcelku nenáročnost povinnost jednou až dvakrát ročně zajít do volebních místností? Samozřejmě i se zachováním možnosti vhodit bílý lístek na znamení odmítnutí všech kandidátů bez výjímky?

Ne, nemyslím si, že by podobná změna ústavy vyřešila veškerou bídu české politiky – dokazuje to stav parlamentní demokracie v zemích, kde povinné volby mají , tedy třeba v Itáílii. Tvrdím však, že parlament by pak věrněji odrážel skutečnou vůli voličů. Všem by pak bylo jasné, že za případný marasmus politiky si můžeme opravdu sami.