zajímavé,

ale jestli se ukázalo, že vás trápí současný stav, zkuste popřemýšlet o dodatečném obřadu. proč ne? bude to mít tu výhodu, že si vše nachystáte s péčí a laskavými vzomínkami na ni a třeba to nebude tak bolet.

až na to,

že mnoho druhů zvířat, od slonů po psovité či kočkovité šelmy, se s rodinnými členy loučí a truchlí podobně, jako člověk po svém milovaném.. Podívejte se na pár dokumentů, kde je to zdokumentované.

nejlepší je...

...že dnes si každý může vybrat .... společnost je konečně (a poprvé ve své historii (!) na takové výši, že jednotlivým lidem dovoluje, aby si svůj život organizovali podle svého... a krafe do toho čím dál méně, což je fantastické.

Kdo chce pohřeb v kostele, ten se s pozůstalými domluví, vynutí si jej závětí nebo přímo sám zaplatí; kdo jej nechce, udělá to samé, jen s jinými instrukcemi.

Netřeba tedy naříkati, že doba je zlá, že o něco přicházíme, že jako civilizace kráčíme někam dozadu - je to přesně naopak.... Jsem šťastná, že žiju v době, kdy moje pozůstalé nebudou pofiderní Co-by-tomu-řekli-lidi a Musí-se-to nutit mi dělat nějakou komedii po vzoru náboženské filosofie, se kterou já mám (například) docela dost problém.

Bude-li však někdo o takový pohřeb stát, třeba aj s koňským trojspřežím černejch vraníků a rakví se zlatejma pentličkama... nechť jej má, nechť si ho šťastně a SVOBODNĚ užije... O to snad jde, ne?

Re: nejlepší je...

ano máte pravdu! a velkou

ale jenom pro upřesnění... jsem z Jižní Moravy a u nás je pořád většina pohřbů do země a většina pohřbů je pořád ještě s hudbou, průvodem, trachtou po pohřbu a většinou je pohřeb vypravený z kostela i když ho zemřelý moc nenavštěvoval... nejde tedy jenom o předky a nás moderní roboty... jde velmi často také o krajové tradice a zvyklosti, kde pořád ještě neudělat důstojný pořeb je považováno za neskutečnou ostudu a neúctu.

Neni nad dobry funus.

Myslim, ze dobrou tradici maji Skoti a Irove, takova poradna "wake", nekdy to muze vzit i nekolik dnu. To pak je neboztik nezapomenutelny na par let.

Rituály v nás

POkud se k tomu dostanete, doporučuju knížku R. Fulghuma Od začátku do konce aneb naše tajné rituály. V podtatě píše o tomtéž jako vy, že rituály - svatby, pohřby, křtiny jsou v životě člověka důležité a vytěsňovat je, znamená krást si kousek vlastní duše...

Dementní národ

Co to je za národ - svým (nejbližším) příbuzným odmítá projevit úctu na jejich poslední cestě, ale může se přetrhnout, aby pořbil s obřadem čokly, kočky a jinou havěť.

Re: Dementní národ

přetrhnou? To žijete asi na jiné planetě. Kolem mě žijí lidé, kteří pohřbívají své zesnulé, ale že by strojili honosné pohřby pro své mazlíčky, které milovali, to tedy fakt ne.

Úcta k zemřelým

Úcta k zemřelým je to, co odlišuje lidskou civilizaci od zvířat. A pohřby jsou s naší civilizací neděliteně spjaty. Kdo odmítá mrtvé pohřbít, jaksi se z lidské civilizace vyděluje.

Re: Úcta k zemřelým

zvířata se také loučí a cítí bolest, když někdo z jejich rodiny odejde. Podívejte se na dokument, viděla jsem jich už docela dost..

Zrušme všechny obřady, jasně...

Jak to tady čtu níže, tak asi zrušíme úplně všechny svátky a obřady. Vánoce? Na co, dárky si můžeme dávat celý rok. Narozeniny? Vždyť všechno nejlepší mohu tomu koho mám rád přát každý den 3x. Svátek v kalendáři?  To je taky blbost, jenom jakási 1000 let úchylná tradice přikazuje, že zrovna ten jediný den v roce si na mne vzpomenou. Velikonoce? Sadistické a machistické orgie. Památka zesnulých? Nervydrásající manévry na parkovišti před hřbitovem. Hrob? Vyhozené peníze za kus mramoru na jakési morbidní zahrádce za městem.

MÁM POKRAČOVAT

Už nám dochází jak musulmani vyplňují prostor v našem vyprázdněném duchovnu?

Re: Zrušme všechny obřady, jasně...

Na hřbitovech není nic morbidního!

A jak s tím souvisí musulmani? Vždyť oni své tradice taky dodržují víceméně z povinnosti...

Nemyslím si,

že neuspořádání pohřbu, ve formě, jak je v našich končinách zavedený, znamená "opuštění člena své smečky bez rozloučení". Po smrti se ve svých myšlenkách přece se zemřelým rozloučíme, zavzpomínáme, zatruchlíme. Cítím to jako intimní a osobní záležitost a nepotřebuji svůj žal ještě jitřit pohledem na rakev, lkaním houslí a nechat doléhat celé to ponuré prostředí, rituál strojeného krasořečnění o mrtvém.  Správně to popsala níže Bobrufka - je to druhé rozdírání duše a svým způsobem masochismus ( nebo sadismus?). To samé mám i s vyzdobováním hrobů "na povel" o Dušičkách. Na své zemřelé milé lidi si vzpomínám celoročně, sama pro sebe a bez okázalosti. Nepotřebuji se při tom účastnit soutěže Nejlepší pozůstalý, jak je vtipně uvedeno v Románu pro ženy.  

Re: Nemyslím si,

tak to je mi Vás líto, škodíte své duši (psychice), právě tím, že tu bolest neprožijete skrze rituál.. .O tom byly napsány už stovky studií... Ale pokud čerpáte "moudrost" z románů páně Vieweghových.....