Osud to zařídil tak, že jsem se sice narodil v české rodině, kus dětství jsem prožil v Moskvě. A i v dospělém věku jsem v Rusku mnohokrát pobýval. Nedivte se tedy, že mi občas kypí krev, když slyším jaké hlouposti moji spoluobčané o Rusech tvdí. Tady je tedy pár takových českých nejkřiklavějších předsudků - versus moje osobní zkušenost.
Rusové jsou nekulturní primitivové? Rusové jsou skutečně mimořádně velký národ. A každém velkém národě bude nejspíš hodně debilů – stejně jako je v něm hodně géniů. Tedy pokud chcete vidět jakýkoli velký národ jako společnost nevzdělanců, určitě jich tam dost pro své tvrzení najdete. A pokud o něm budete mít naopak iluze, všichni se vám budou jevit jako báječní. O Rusku tohle všechno platí. Rusové měli a mají velkou kulturu a umění – a nepotlačil to ani stalinismus. A nejen to - bolševici sice nepouštěli své občany do zahraničí a tvrdě potlačovali uměleckou avantgardu - nedá se však popřít fakt , že jednou ze základních tezí leninismu bylo odstranění analfabetismu a usilovali o rozvoj masového školství a „lidové kultury“. Lidé za socialismu navíc ve vědě, umění a v kultuře viděli jeden z mála možných ventilů tvořivosti a zábavy, takže ty své „učonyje“ „artisty“ i „chudožniky“ měli rádi a vážili si jich.( Úřady moc ne, protože v umělcích se jak známo jeden nevyzná a mají vlastní hlavu, ale to neznamená, že by Sověti potlačovaly kulturu jako takovou. A už vůbec ne vědu – to byla elita) Takže suma sumárům – tvrdit, že Rusové jsou primitivní pijáci vodky je prostě hloupá lež. Osobně vzpomínám na to jak i v nejzapadlejších ruských vískách bylo možno narazit na nesmírně vzdělané a ( v mezích cenzury )sečtělé lidi. Ostatně z celého světa jen v Moskvě jsem například viděl diváky nabitý sportovní stadion, na němž se recitovala poezie. ( Vystupoval tem tehdy charismatický a vůči režimu i poměrně kritický básník Robert Rožděstvenskij).
Rusové jsou bytostní agresoři? Na facebooku mi někteří kamarádi neustále předhazují, jak můžu popírat, že Rusko bylo a je silou, které jde o agresi. No, nevidím panu Putinovi do hlavy, možná chce být tajně pánem světa, ale z historie přece nic takového nevyplývá! Jistě byla tu dobová myšlenka světové revoluce, ale to nebyl rozhodně ruský vynález - to si vymysleli jistí dva pánové z Německa, jeden z nich židovského původu. Lenin naopak složitě vypracoval teorii o tom, že socialismus může zvítězit i jen v jedné zemi, Hlavně ale nezaměňujme ideologii a národnost – opravdu nechápu proč někdo současný tvrdý ruský kapitalismus považuje za následníka sovětského bolševismu. Je to stejně nesmyslné následnictví, jako kdyby někdo přisuzoval papeži Františkovi metody inkvizice...
Ale zpět k vlastnostem „Rusáků“ - ať počítám jak počítám, ruských anexí mimo území bývalé Ruské říše bylo minimum, rozhodně méně než , kterých se dopustili Angličané, Američané, Francouzi a Němci. V samotné říší Rusové a Sověti opravdu dost zasahovali, obvykle však nešlo o tažení typu německého Drang nach Osten či anglické koloniální říše, jen o zajišťování staletých hranic. A osobně jsem v Rusku nikdy nepociťoval touhu uchvacovat – jen xenofobní strach a obavy z nové války, která by byla tak ničivá jako „Velká vlastenecká“.
Rusové jako utlačovatelé národů? V roce 1988 jsem absolvoval expedici na Kamčatku. Prošel jsem tam mnohé vesnice kde byli Evenkové. O něco později jsem navštívil okolí vysychajícího Aralského jezera, kde žijí Uzbekové , Kazaši a další národy. Byla to chudá místa – ale v samotném Rusku, kde žijí jen etničtí Rusové jsem narazil na mnohem horší bídu. Rozhodně se ale nedalo říci, že by byl vidět nějaký národnostní útlak či znevýhodnění na základě národnosti. Ani při setkáních s místními etniky nebylo znát, že by národnostní otázka byla na pořadu dne. Naopak místní Rusové až úzkostlivě pečovali o kultury místních národů a nárůdků. Samozřejmě Sověti i za Gorbiho byli mistry v utajování místních průšvihů, zrovna národnostní otázka mi však opravdu připadala stabilizovaná. Byť třeba Krymští Tataři by se mi vysmáli. A vůbec nepopírám, že tohle jsou věci, do kterých cizinci moc nevidí. Co nicméně mohu říci s takřka stoprocentní jistotou, Ukrajinci a Rusové spolu vycházeli dobře, na sklonku sovětského imperia byli bratři, kteří si nedovedli představit , že by se ve zlém rozešli. Trochu jinak to bylo při další reportážné cestě do Pobaltí. Tam bylo pnutí mezi Rusy, a Litevci, Estonci a Lotyši silné, rozhodně se však nedalo říct, že to bylo dáno stávajícím ruským útlakem, spíše špatnými zlušenostmi na obou stranách. Nicméně i tam v té době prvotní nebyl národnostní spor, ale odboj proti zbytkům stalinistů.
