Milí bulvární
novináři! Vy, jež jsem tu v blogu kritizoval před pár
dny za to, jak se jako supi přiživujete na bolestech slavných!
Musím se vám omluvit! Tedy ne, že bych chtěl vzít
slovo zpět . Ale pustil jsem se do vás jako do představitelů odporné profese. Jenomže v těchto dnech jsem si uvědomil,
že internetoví kolegové, kteří na
jednom velkém serveru otevřeli kauzu Karel Gott, vás dokázali trumfnout!
A to se navíc tváří, že jsou seriozní zpravodajci. Řekl bych proto, že jsou ještě horší - k senzacechtivosti za každou cenu se totiž připojilo i totální pokrytectví. Navíc nejde o žádný skvost novinařiny – vytáhli kauzy staré jak Metuzalém a bulvárem mnohokrát proprané.
Abyste rozuměli – ne že bych byl proti svrhávání model, které si to zaslouží. A Karel Gott tady postavení modly má, přestože na to podle mnoha ukazatelů nemá nárok .
Ale soukat ze skříní bez zjevného důvodu Gottovu údajnou sexuální úchylku a jeho dopis Husákovi - to by mělo být pod důstojnost slušného žurnalisty! Mimo jiné i proto, že v těchto kauzách nejde o boj proti nějakému bezpráví či odsouzení zapomenutého zločinu, ale jen a jen o slizkou senzaci.
O obojím – o Gottově mladistvém exhibicionismu i o jeho dopise, kterým si u vrchnosti koupil důstojný návrat z emigrace , se v redakcích ví po desetiletí .Určitě to není něco, na co by měl být Mistr hrdý. Dělat z toho ale dnes záležitost a tepat sedmdesátiletého muže, jen proto, že potřebujete zvýšit čtennost - to je novodobé svazáctví a projev nepěkné škodolibosti vůči úspěšnému krajanovi. Ale budiž -někdo může alespoň říci,že je to příznačná ilustrace toho jak to chodilo v našem "statečném" národě v padesátých a sedmdesátých letech – a taky jaké poměry v něm panují dnes.
