Divocyklisté a cykloďáblové

Jsem vášnivý cyklista, ale musím říct, že občas musíme ty pěšáky fakt HODNĚ štvát! Třeba po stezce ZOO Praha -Kralupy se skoro nedá jít, natož tam jít s dítětem.

 Teda já ty netrpělivé cyklisty taky chápu - někde do toho potřebují šlápnout, jenže šlápnout do toho tam, kde se jinak nedá projít, je sobectví non plus ultra. Taky vidím jako problém, že divocyklisté jsou nebezpečí mlčenlivé. Sakra, když vidím před sebou někoho, koho bych mohl ohrozit , sluší se přece zazvonit nebo dát jiné zvukové znamení! Jenže tihle borci si razí cestu bez zvonku, bez houkačky a se sveřepě zavřenými ústy. Mnohdy je to průšvih i pro kolegy cyklisty, které přejíždějí - v posledním týdnu jsem to zažil hned dvakrát. V prvním případě jsem se při poklidné jízdě na lesní cestě vyhýbal střepům a kolem mě zleva divokou myškou prolétl mlčenlivý cykloďábel. A podruhé jsem dokonce sjížděl doprava - z asfaltky na makadam a zprava mě podjel postarší(!) cvok. Děte někam, nejsme přece na cestě sami, Kdybyste to udělali za volantem, příjdete možná i o papíry.

Autor: Matěj Kouba | středa 24.4.2019 9:29 | karma článku: 22,29 | přečteno: 730x
  • Další články autora

Matěj Kouba

Pravidla styku

14.3.2021 v 11:11 | Karma: 9,69

Matěj Kouba

Padá a padá.....

9.2.2021 v 10:44 | Karma: 13,10

Matěj Kouba

Taky sháníte boby?

24.1.2021 v 11:11 | Karma: 14,45

Matěj Kouba

Laskavé lázně

6.12.2020 v 13:35 | Karma: 16,80