Diskuse těch slušnejch lidí

K -ismům dnes přistupujeme štítivě. Považuji to vlastně za pozitivní jev – faktem je, že minulé století přineslo spoustu zla spojeného s různými ideologiemi.

. Lehce mě ale znepokojuje, že tyto -ismy tu zůstaly jako podpásová zbraň hromadného diskusního ničení. Funguje to takto: rasismus, nacismus nebo komunismus se do paměti lidstva zapsaly tak negativně, že s těmito pojmy nechce mít žádný „slušný člověk“ nic společného. Přisoudíme li proto takové označení ideovým protivníkům, obratem je před publikem vybavíme opravdu masívním hendikepem. A z férové diskuse je rázem utkání, v němž soupeř musí běžet s batohem balastu. Jasně, věci musí být nazvány pravým jménem. Problém je ale v tom, že většinou jde jen o nálepku. Smyslem tohoto značkování bývá jen soupeře ušpinit. A vyřadit z diskuse.. A to by tedy slušný člověk dělat neměl, ne?! Napadá mě ale, že pojem „slušný člověk“ je dnes vlastně podobně pochybný termín jako ty -ismy. Ach ta postmoderna. Teda postmodern-ismus.