Otec mého kamaráda pracoval za
totality na diplomatické misi při OSN v New Yorku. Ne, nebyl
zakuklený agent- ač to některým lidem, schopným vidět věci jen
černobíle, přijde divné, ČSSR a ostatní "socialistické" státy
potřebovaly i klasické diplomaty.
Tím netvrdím, že na totalitních velvyslanectvích a misích nepracovali pod nějakým krytím i „rozvědčíci..“ Dle svědectví onoho pána však jejich počet nebyl obvykle o nic vyšší než na zastupitelstvích „ideových nepřátel“. (Řadoví zaměstnanci zastupitelského úřadu o aktivitách české rozvědky prý nic nevěděli. Tolik bývalý soudruh rada. Nemohu dodat víc.)
Starý diplomat také velmi věrohodně vyprávěl, že on a všichni další čeští zástupci byli v té době od stálým dozorem bystrých amerických hochů od CIA. Sledovali je, když někam šli, špiclovali je z pozorovatelny ve vedlejším domě. Jednou,když třetí tajemník české mise, bydlící přímo na úřadě odjel na dovolenou, borci z FBI dokonce hodili do jeho bytu zápalnou bombičku.Nešlo o to, že by chtěli někomu ublížit. Jen počítali s tím,že při zásahu hasičů a zmatku který vznikne, budou moci proniknout do „šifrárny“ mise a získat tam cenné informace. Nepodařilo se..
A teď proč o tom hovořím. Chtěl bych jen demonstrovat jak to za studené války chodilo a co bylo na obou stranách zřejmě „normální.“ . Nepopírám,že fízlování je činnost odporná. Nemám žádnou slabost pro STB a nikdy jsem s ní nespolupracoval. Příjde mi však nefér, když mladí novinářští investigativci popisují historii jednostranně. Teď se třeba na serveru aktuálně objevil článek o tom,jak čeští občané poskytovali své byty ke sledování cizích zastupitelských úřadů a je formulovaný tak, že by si člověk před těmito lidmi měl uplivnout.
Tímto svědectvím bych chtěl připomenout, že sledování diplomatů protistrany byla a nejspíš i je aktivita běžná. Navíc se mi nelíbí denunciace lidí, kteří prostor agentům přenechali. Jednak věřím,že bylo velmi obtížné odmítnout - riziko, že například přijdete o byt bylo značné, jednak si myslím,že poskytnout místo kontrarozvědce státu ke sledování aktivit cizí mocnosti je opravdu něco jiného než špiclovat vlastní bezmocné občany. A ještě jedna poznámka. Někdo by mohl namítnout že ti lidé neměli za svou „službu“ brát alespoň peníze. Co když to ale probíhalo tak, že finační vyrovnání přišlo až následně, po nějaké době, když už špiclové v domě dávno úřadovali? Odmítnout v takové chvíli by nejspíš stejně nic neřešilo.
