Vyhlášení nouzového stavu netřeba!
Snad každé soudné mysli je jasné, že naše strana a vláda neví kudy kam. Není divu, vyhlásili válku proti přírodě, která toho má za ušima mnohem více než si dokázali představit. Mohli se tedy přesvědčit, že heslo Poručíme větru a dešti nefunguje. Na to přišli i komunisté, ale ti prostě sbalili kufry a šli. To dnes z nějakého důvodu asi nejde. Prý za to může demokracie. Nejsem si tím tak jistý. Hlavně proto, že ta demokracie v naší společnosti jaksi nezdomácněla.
Nu, ještě jsou ti vládní činitelé u moci. Prý ne na dlouho. A pak přijdou ti noví. Ale podle toho, jak se zatím projevují, tak ještě netuší, že brzo budou také v situaci, kdy také nebudou vědět kudy kam. Trochu mi to připomíná rok 1968. Mnozí si mysleli, že je možno vybudovat socialismus s „lidskou tváří“. Bohužel se o to pokoušeli na starých základech. Podle toho to tak dopadlo. Ale nemám jim to za zlé, bylo to dobré poučení pro budoucnost.
Ale teď mám pocit, že se vše opakuje. Hlavně když třeba poslouchám „nového“ ministra „zdravotnictví“. Řekl bych, že je to takový zvláštní mix všech těch předešlých „odborníků“ té vlády „expertů“, jak nám byla vždy presentována jejím vůdcem. Hlavním rysem této nově objevené osobnosti je, řekl bych, ješitnost. Prostě způsob, jakým se prezentuje. A to nevěstí nic dobrého. A když k tomu přidám ještě podezření, že ty křišťálově jasné „vědecké“ závěry čerpá asi jenom z jedné studny, tak to ve mně vzbuzuje dost značnou nedůvěru.
V podstatě mi ten boj proti přírodě připomíná období, kdy jsem se jako školák na povel musel schovat pod lavicí, abych se ochránil před atomovým výbuchem. Šaškovali jsme tak všichni v dobré víře, že ti, kdo nám to nakazovali něco vědí. Nevěděli. Pokud by to bouchlo, tak by nám nepomohla ani modlitba k tomu nejvyššímu.
Takže z mého pohledu bude „stav nouze“ pokračovat i nadále, a to bez ohledu na postoj legislativních odborníků, protože o tomto „svatém boji“ by měli vždy rozhodovat občané. Ale ti to nemají také lehké. Jejich mysl je totiž ve značném chaosu, mnohdy dokonce zatemněna. Jsou vystrašení a zmatení, není divu smrt ohrožuje jejich bytí. Je všudypřítomná. Číhá doslova na každém kroku. Ať už se pohneme kamkoli. Ovládla dokonce i média, kde se hlásí o slovo každou minutu. Skoro se divím, že ještě někdo žije. Ale je tu prý naděje, říká strana a vláda, která, nyní již s pomocí cenzury horečně hledá viníky.
Jednou jsou to ti a pak zase oni. Nyní se zaměřila na ty zdravé, kteří odolávají jak covidu, tak ideologickému nátlaku. Jsou to asi pozoruhodně silní jedinci. Kdysi nesli označení „antisocialistický živel“. Neměli to lehké, kariéra byla v čudu, ale na pomocné práce byli dobří. Ostatně někdo pracovat musel. Ale nebyli na tu robotu sami, bylo hodně těch, kteří se studem a omluvou přijali tu rudou knížku, která je opravňovala jakž takž živit rodiny.
Ano, historie společenství má své premiéry a poté reprízy. A počet těch repríz vždy určuje potlesk diváků. I těch nedobrovolně přítomných. Co naplat, tak tomu v životě je. Já osobně jsem nepoučitelný. Netleskám a mnohdy pískám i při premiéře.
Michal Kotyk
Trump, Johnson, Putin…

Opravdu zajímavé postavy současných dějin. Pokud by se jednalo o minulost, tak by to byl námět pro velkofilmy ala Hollywood. Smutné je, že se tito „hrdinové“ zásadním způsobem míchají do našeho života, ba dokonce ho i ohrožují.
Michal Kotyk
Vždyť milovat diktátory je tak snadné!

A hlavně pohodlné, posiluje duši a dává pocit podílet se na moci, která jednoho povyšuje nad druhé. Je to přímo lákavé, a tak není divu, že se v každé společnosti najde mnoho těch, kteří jsou ochotni „hajlovat“.
Michal Kotyk
Diskuse nebo pindání egomanů?

Upřímně přiznám, že „pracovní úsilí“ poslanecké sněmovny v posledních hodinách nesleduji. Nemám rád žvanění. Celý život jsem byl placen za skutečně vykonanou práci, „veledůležitým“ poradám jsem se vyhýbal.
Michal Kotyk
Nová vláda, nové srandičky!

Už nevím, zda mám plakat, zda se rozčilovat, zda si pořídit dle rady pana prezidenta kalašnikov, či se možná oběsit, anebo se dívat na vše jako na podivnou divadelní hru psanou sice amatéry, ale věrně popisující absurditu dneška.
Michal Kotyk
Budování socialismu aneb boj proti covidu!

Je mi líto, ale je to paralela, kterou nemohu jen tak opominout. Budování „lepší“ společnosti byla dobrá myšlenka, jenže jaksi nefungovala. Současné „ideologické“ pojetí boje proti onomu viru, má pro mne stejnou hodnotu.
Další články autora |
Tragicky zahynul moderátor počasí v České televizi Jan Šrámek
V sobotu odpoledne při nehodě v italských Alpách zemřel dlouholetý meteorolog a moderátor počasí...
Šok a ticho. Evropští lídři po telefonátu Trumpa s Putinem nevěřili svým uším
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři oněměli poté, co se s nimi americký...
Umučil studentský pár kvůli nepořádku. Brutalita vražd šokovala 1. oddělení
Premium Spousta krve a dvě těla na posteli. Místo činu v roce 2013 připomínalo spíš jatka než byt...
Slevy kol tíží přezásobené prodejce. Část z nich zřejmě nepřežije
Prodejcům jízdních kol se nedaří zbavit zásob, které si vytvořili během boomu v časech pandemie....
Cizinec zaplatil za jízdu taxíkem v Praze přes 200 tisíc, zjistil ráno s hrůzou
O více než 200 tisíc korun málem přišel v Praze cizinec, který se v noci vracel na hotel taxíkem,...
Senát projedná regulaci lobbingu. Kompromis, odpovídá možnostem, řekl Červíček
Přímý přenos Zákony o podpoře bydlení a o regulaci lobbování patří mezi hlavní body schůze Senátu. Zákon o...
Putin přijel do Kurské oblasti, poprvé od vytlačení Ukrajinců. Navštívil i elektrárnu
Sledujeme online Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Kurskou oblast na západě Ruska. Setkal se tam s místními...
Kvůli srážce vlaku s člověkem je zastaven provoz na koridoru, vlaky jezdí odklonem
Kvůli srážce vlaku s člověkem mezi Řečany nad Labem a Přeloučí je zastaven provoz na koridoru....
Na Břeclavsku hořela plastová vana v zinkovně, černý kouř byl vidět na kilometry
V Hustopečích na Břeclavsku hořelo v areálu zinkovny v Nádražní ulici. Na místě zasahuje 11...
- Počet článků 607
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1543x