Tvůrčí omyl anebo veřejnoprávní záměr?

Již jsem pomalu nedoufal, že by mne něco donutilo naše televizní veřejnoprávní tvůrce také pochválit. Ale každý přeci ví, že pochvala je nedílnou současní výchovného procesu zlobivých dítek.  

Již delší dobu pozoruji, že se energií nabití kreativní tvůrci kolem pořadu Interview ČT24 poněkud uklidnili. Skoro vzornou ukázkou byl včerejší rozhovor s paní ministryní Valachovou. V prvé řadě šlo o skutečný rozhovor – tedy ne interview – kdy jsem se celkem nerušen „uměleckou“ obrazovou tvorbou mohl zaposlouchat a dokonce i přemýšlet o právě sdělovaném.

Jistě, že občas došlo k nějakému tomu zaškobrtnutí, ale na konci jsem mohl konstatovat dvojí. V prvé řadě, že paní ministryně je se vší pravděpodobností kompetentní osobou, kterou je radno respektovat a pozorně jí naslouchat. A kupodivu mi k tomu ČT dala i možnost. Žádné nesmyslné „ilustrační“ záběry, prapodivné „objevné“ záběry kamery,  které mi dají nakouknout do každého rohu studia.

Snad ještě více  klidu by si zasloužila práce moderátorky, což by měl být standard, a i ještě více pečlivosti a citlivosti při prolínání textových informací. Ale jinak to bylo skoro na jedničku. Nu, ten stoleček je trochu komický, ale žádná tragédie. Ještě ale trochu váhám s konečným hodnocením. Jeden si nikdy nemůže být u ČT jist zda se nejedná o dočasný omyl, či nekontrolované vybočení z konceptu „mediálních“ odborníků, kterých se ČT ne a ne zbavit.

Jsem ale optimista. Doufám, že k takovýmto „omylům“ bude docházet častěji a divák získá možnost předkládané informace vnímat tak, jak to odpovídá jeho přirozenosti  a potřebám. Jistě, že se vše může zase zvrtnout. Nebezpečí vidím třeba i v jistém experimentu, který se odehrává na ČT24 po osmé hodině večerní a trvá celých 90 minut.

Přiznám, že jsem záměr ne zcela pochopil, trochu mi to připomíná zábavný pořad plný překvapení. Je ale docela možné, že se jedná o jistý experiment, který by měl mít nárok na určitou shovívavost při prvních krůčcích. Je tedy radno si dát ještě nějaký čas na rozmyšlenou.

Tím ale míním nejen sebe, ale především autory pořadu, kteří si podle mého nejsou příliš jistí celkovým „tvůrčím“ záměrem. Stále je ještě více fascinuje technika, se kterou informaci prezentují, než informace samotná. Stará to neřest, které asi není tak jednoduché se zbavit.