Pan Veleba a ČT poplatky...či přeci jenom bombu?

Pokud budu upřímný, tak bych se klonil k tomu poslednímu. Tedy obrazně řečeno. Ne, že bych se bál technického provedení, ale mám nesmírné potíže se rozhodnout kam nálož umístit, respektive komu by ta bomba měla být určena. Měla by tomu přeci jenom předcházet důkladná analýza o možných a pravděpodobných vinících.  

V úvahu přichází totiž i navrhovatel prapodivné novely zákona pan Veleba. Chce mocí mermo potrestat naší mediální veřejnoprávní instituci. Tedy umožnit nespokojeným občanům osvobodit se od placení poplatků, které tvoří základní provozní kapitál ČT. Pokud by se mu povedlo novelu prosadit a pokud by se několika málo desítkám občanům podařilo vymanit se z povinnosti platit poplatky, docílil by totiž podle mého pan senátor pravého opaku.

Nespokojený občan by se mohl „svobodně“ projevit a vedení ČT by mohlo jenom jásat, že se tak zbavilo diváků, kteří nešetři kritikou. Zbavilo by  to tedy televizi i určité „zákonné“ odpovědnosti. Dalo by jí to v podstatě i určitou legalizaci pro další počínání. O tom, že by pár neplatičů mohlo ČT nějak zlomit, silně pochybuji.

Údajně jde panu Velebovi o to, aby se zejména zpravodajství vylepšilo. Proč se ale uchyluje k nějakému návrhu pochybné novely, která stejně se vší pravděpodobností neprojde. Zavání to alibismem a zamlžováním. Pokud by totiž novela prošla, tak by vše spíše  jen poukázalo na to, že naši páni poslanci neplní své funkce zástupců občanstva.

Jsou to totiž oni, kteří schvalují nefungující a řediteli ČT pochlebující Radu. A pokud do ní povolávají osobnosti,  které jen dokazují nedostatek kompetence a odpovědnosti za společnost, pak jsou vlastně spoluviníky a negativní vývoj našich veřejnoprávních médií se děje s jejich podporou. Nehledě na to, že každým rokem schvalují neprůhledné zprávy o hospodaření ředitele ČT. Pokud by tak nečinili, musel by si sbalit fidlátka a najít si jiné pole působnosti pro osobní obohacovaní se na úkor občanů.

A to, že se většině politiků zpravodajství ČT nelibí a že se nenajde nikdo, kdo by proti veřejnoprávní televizi zvedl hlas, zní přeci jenom trochu neuvěřitelně. Jejich „nelibost“ vůči ČT je možná čistě soukromá, ale v žádném případě ne poltické či společenské povahy. V podstatě kritizují jen v okamžiku, kdy na ně nevyjde vysílací čas.

Jinak jsou spokojeni, protože zpravodajství ČT jen podporuje určité zmatení občanů pokud jde o všechny společenské jevy. Připravuje tak úrodnou půdu pro všechny ty politické experty, kteří jako obchodní cestující prodávají produkty, které přinášejí tu největší provizi. Až již finanční, či mocenskou.

Vážený pane senátore, pokládám Váš návrh novely okolo placení poplatků za pouhý alibismus, jehož cílem je občany uchlácholit, že jako mají nějaká práva. Vaše snaha mne přesvědčit, že jste tím jediným odvážným bojovníkem za obrodu našeho mediální světa, nedosáhla cíle. Prostě Vám nevěřím, protože jste asi nepochopil podstatu problému.

Ta totiž vězí v soukromém ziskovém zneužití veřejnoprávního média. Vše je spojeno také s tím, že vedení ČT se nachází v pozici nomenklaturních kádrů. Pojem z dob nedávných a odsouzeníhodných. Kupodivu ale stále ještě použitelný. Připouštím, že existuje i varianta, že jste si plně vědom negativního vývoje v ČT. Pak to vypadá, že jste se rozhodl vše poněkud zahalit do poltické mlhy a využít k tomu „nefungující“ média.

A co teď s tou bombou? Nic. Nechám ji ležet. Vzpomněl jsem si totiž, co by asi řekla má babička:

„Ten chlívek je vlastně v pořádku. Stačí jen vzít koště a důkladně vymést to neřádstvo“