Mládeži, tak co s námi v roce 2014 uděláte?

Proč se ptám? Ono nás bude asi tak ke třem miliónům. Tedy osob starších a zkušených. Prostě těch, kteří nemají problém si na táborovém ohni uvařit ještě něco k snědku. Proč se obracím na mládež? Kdekoli narazím na někoho, kdo rozhoduje o našem životě současném a budoucím, je většinou tak kolem čtyřicítky. Takže ve věku našich dětí.

Většinou nenechají na pokoji ani minulost, pořád si i stěžují, co jsme všechno udělali špatně. Možná, že jsem si toho byli vědomi a tak jsme jim před lety předali kormidlo. To tak akorát maturovali a začali čichat k životu. Podle mne je ale skutečný život moc nezajímal, spíše svět počítačů.

Pokaždé, když se nějakého toho „čtyřicátníka“ na něco ptám, na něco co podle mého názoru souvisí se životními problémy, tak dostává takový zvláštní pohled nadřazeného soucitu. V jeho očích už vidím všechny ty „bytes“ a „bits“ ve které se v jeho podvědomí proměňuji. Bleskově jsem analyzován a někam zařazen. Většinou asi pod kategorii „nula“, jinak asi není možné mé otázky charakterizovat. Pak se mi pochopitelně ani nedostane odpovědi.

Mé otázky se obvykle týkají lidského života, problémů společnosti. Jak každý ví, tomu počítač stále ještě nerozumí. Já to tedy vím, ta mládež ale ještě pořád nevěří, že počítač je tak hloupý. Jsem proto nerudný a tvrdím, že ta omladina neví o skutečném životě nic. Či jak se správně po česku říká: Ví prdlajs. Ale zato ví hodně o bozích globalizace. Ti těm mladým našeptávají, že na světě není moc místa pro staré, jako pracovní jednotky moc nefungují, jsou zpupní, tvrdohlaví a neustále odmlouvají.

Ano, já jsem skutečně takový. Neustále se hlásím o slovo, neustále kritizuji. A proto se také ptám, jaké plány s námi naše děti mají pro příští rok. Budou nás i nadále odsouvat na vedlejší kolej? I přesto, že je více než zřejmé, že naše společnost trpí nedostatkem odborníků. Budou nás stále ignorovat přesto, že se stále více ukazuje, že řídit svět jenom počítačem nelze? Budou nás i nadále umlčovat přesto, že je stále více zapotřebí selského rozumu?

Pakliže ano, tak navrhuji abychom se sjednotili ve vlastní politický proud. Jeho síla se dá počítačem celkem dobře zachytit. Představte si, že ta omladina najednou na tom vševědoucím monitoru uvidí, že je tady občanská vůle, která má skoro 3 milióny členů. Tedy žádné koaliční dohadování, žádné plané diskuse v parlamentě. Prostě absolutní většina a basta. Nikoho bychom se nemuseli prosit, nikomu klást otázky, na které stejně nedostáváme odpověď. Prostě zase převezme kormidlo a napneme plachty.

No, jednu nevýhodu by to mělo. Ono by to pak mohlo vypadat jako určitá diktatura. To není zase tak dobré. Na straně druhé, kdyby to byla diktatura zdravého selského rozumu, tak by se to dalo před světem možná i obhájit. Jsem si i jist, že bychom i EU přesvědčili o tom, že ten spolek je tu pro nás a ne my kvůli němu.

Ale možná, že je to všechno jenom planý poplach, třeba se nám dostane odpovědi. Kdo ví?