- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nevim, ja za hlupaky povazuji ty, kteri pisi o necem, o cem nemaji nejmensiho tuseni. A podobne i "uspesne emigranty" kteri se z te "uspesne ciziny" vratili domu, protoze se jim tak strasne styskalo.
Nejsem si jist, zda vaše reakce má něco společného s mým textem. Řekl bych, že asi reagujete na něco, co vám zcela uniklo. Tímto to ale nedohoníte.
Z Vašeho článku jsem nepoznal, jestli jde o satiru, nebo je myšlen vážně.
Nejsou. Jsou velmi pracoviti (ti puvodni), nadani a technicky vyspeli. Za poslednich pres tisic let se vsak vyznacovali znacnou agresivitou a rozpinavosti, ktere dosly az ku zverstvum druhe svetove valky. Ted se otaci na druhou extremni stranu.
Takže čekají, až je my konečně „převálcujeme“? A splníme odvěký to sen komunistů.
Huhlající bubáci v Česku, kterým není rozumět. Nic proti, ale paní Merkel také není žádná řečnice.
No, ať se na to díváme zleva nebo zprava... můžeme se sice přít o jednotlivostech a detailech ...ale stejně to plus/mínus proběhne všude přibližně stejně.
A pokud jde o Němce, ano, doposud se vyznačují větší disciplinovaností.. což má své výhody i nevýhody.. Výhody jsou zřejmé.. když ale udělají "botu", tak tedy pořádnou.
Možná ta dnešní politika povzbuzované imigrace má za cíl eliminovat rizika příliš stádovitě disciplinované společnosti ..ale možná je to samotná ta "bota"
No jo, no jo. Já ale myslel na tu českou „botu“.
Moc vašemu článku nerozumím, takže jen pro jistotu: ne, Němci nejsou národem hlupáků, po 2. sv. válce se rychle navrátili k vysoké laťce celkové kultivovanosti, vč. smyslu pro dobré hospodaření nebo ochranu lidských práv. Základní školy a školky se v západ. zemích moc nezavírají šmahem, jen lokálně dle míry nákazy. Bez roušky může politik mluvit tehdy, když nikoho dalšího nemůže ohrozit. Na tiskovce s publikem je lepší tu roušku mít. Německo patří k těm nejlepším světovým hospodářům, máme se čemu učit. Míra toho, co se během pandemie uzavře či nikoli, není nastavena jednotně celosvětově, politici to zkoušejí s odborníky sem tam různě členit s určitými cíli (při vážení rizik a přínosu). Vychází se i z podmínek dané země, např. někdy se děti více vozí do škol autem rodiny či školním autobusem, takže neohrožují tolik ostatní občany v MHD.