Pane Michale, po přečtení Vašeho zamyšlení se mě vynořila řada slov a vět, které s tím souvisí. Jedno z těch všech vyberu a ocituji: Našimi nepřáteli nejsou ani Arabové aniUkrajinci ani Rusové a vůbec nikdo. Stačíme si sami, protože si nevážíme zákonaživota, zapomněli jsme, že život je láska a láska je oběť. Život bez nich nedává smysl. A to je, na comůžeme zahynout. Neměli bychom žádné nepřátele, kdybychom byli jako tatokatedrála, poutáni k sobě pevným řádem, a byli bychom váženi a ctěni jakotvůrci. Jenže my nic nevytváříme, protože za sebe necháváme jedny pracovat adruhé myslet. Podle pokynů shora jen posunujeme dílo těch zdola. Nemáme pročžít. Jsme tu zbyteční. Kdybychom takoví nebyli a byli platnými lidmi,neodvážili by se nás nepřátelé ohrozit, protože bychom byli pevnější, než oni.Usilujeme o mírna Ukrajině, ale sami jsme připustili, aby byl ohrožen, a spěcháme se přiživit,protože nepřiznáme, že nejde ani o Ukrajince, ani o Rusy, ale opět o peníze arovnováhy bank, které se rozkymácely jako lodě, když se zvednou vlny. Říkáme: musíme být silní, abychom uhájili mír,ale k čemu nám budou zbraně, když nemáme muže, kteří by je zvedli. Proč byto dělali, když nemají ideál? Ideál, za který by někdo byl ochoten zemřít. Jsmevěru ubozí a směšní. Vzali jsme své oblasti vazebnost kultury a naše katedrályse hroutí a společenství lidí se mění v hromadu rozhádaných sobců.Ztratili jsme hodnotu a míru člověka, neboť je zcela logické, že když odhodímesvé křesťanství a zbavíme se Boha, zbavíme se i člověka, protože přestanemevědět, jak má vypadat. Jak si nás muslimové mohou vážit, když oni mají Boha amy žádného nemáme. A proč by se měli u nás chovat slušně a jednat s námilidsky, když vidí, jak se chováme my k sobě navzájem. Hovoříme o míru,chceme ho bránit, ale sami ho nemáme. Ani v sobě, ani mezi sebou. Chcemezachránit spravedlnost, ale jen množíme zákazy. Jenže spravedlnost ani mírnikdo nezavede, protože vyrůstají ze slušnosti.

"Pravda" na prezidentské vlajce není vyjádření skutečnosti, není to vyjádření přání, dokonce ani motivace či nějakého cíle. Je asi charakteristické pro tento vztah, že nápis "Pravda vítězí" se na vlajku dostal v roce 1960 a byl tam celou dobu vlády komunistů. Koho tenkrát zajímala pravda?

Nápis je tam dál a o pravdu se stále nikdo moc nezajímá. Ten nápis ve vztahu k realitě je pokrytecký, farizejský, lživý. A nikoho to nijak zvlášť netrápí. Proč taky? Vždyť to nikdo nebere vážně, nikoho to nezajímá a nikdo se s tím nepoměřuje.

Sedmá velmoc se dávno stala hlásnou troubou hradní či vládní kamarily a v mnoha případech jde dokonce papalášům vstříc. Že by měla být hlídacím psem demokracie? Hloupost, vždyť.... vždyť vlastně u nás je to spíše hraní na demokracii, předstírání. Vrchnost předstírá, že buduje demokracii a zářné zítřky a lid obecný předstírá, jak se mu to líbí. A sdělovací prostředky? Vytvářejí prostředí pro vládní ohlupování a šíří virtuální realitu. Jenže v posledních několika měsících už to "přeťápli" a lid si začal uvědomovat míru ohlupování. Je to však k něčemu dobré? Ano, napíše se několik plamenných blogů, pár blogerů na média zaštěká, ale vládní karavana pojede dál předem vytyčenou trasou, na zájmy a přání lidu nehledě. To by v tom byl čert. aby lidem nevnutili, co je pro ně dobré.

Mám v paměti matnou vzpomínku: Francouzský prezident se nelibě vyjádřil na adresu novinářů, nic velkého, slabý odvar Zemana. Ale druhý den, když vycházel z paláce mu novináři vytvořili špalír, foťáky položili na zem a otočili se zády. V novinách z toho dne nebyla o prezidentovi ani zmínka. Marně čekám na podobný počin naší prozřivší a napravené novinářské obce.

Pravda je u nás prodejná děvka? To by to s ní bylo ještě dost dobré.

Pravda vítězí (lat. Veritas vincit) je historické heslo, které je od 30. března 1920 na vlajce prezidenta Československé republiky. Nikoli od r. 1960. Po zániku Československa na vlajce prezidenta České republiky. Krátce po listopadu 1989, v letech 1990 až 1992, se používala i latinská verze. Viz.: Pravda vítězí – Wikipedie

Ovšem, že by snad spolu s láskou zvítězila nad lží a nenávistí rokem 1989, to se říci nedá

Pravda?

Dějinné pravdy píší (jak jinak) vítězové...

Pravda vítězí .......... ale většinou je ráda za remízu

Správně to má být PRAVDA VÍTĚZI!

Karma. Málo kdy někdo napíše, že si za vše můžeme sami.

,,Je snad pravda prodejná děvka?"

Mnohdy záleží na tom, zda její hlasatelé a ochránci nejsou ve skutečnosti toliko pasáci

Souhlas a karma p.Kotyku ,a ten šestý odstavec,ten tedy "píše"