Pokud  je někdo muslim musí vycházet z koránu a z práva šária.  Islám není náboženství míru, ale krve, jak nás učí historie. Islám je postaven na lhání nám káfirům a kdy  muslimové verše z koránu a hadithy ohybají tím směrem který je vdanou chvíli třeba.

S naprostou většinou bych souhlasil, jen bych to doplnil, některé útoky byli prostě pomstou za vojenské napadení jejich zemí. S islámem to nemělo moc společného.

Útoky proti Evropě začali v roce 627  a trvají do současné doby. Jaký byly důvody těchto útoků proti nám. ?

...moc často s vámi nesouhlasím...tentokrát skoro bezvýhradně....i s karmou

bez laciných výkřiků 

jeden z nejlepsich, mozna i nejlespi, clanek na toto tema. diky.

Západ ztratil duši a odvrhl křesťanskou morálku. Novým bohem se staly peníze, mamon, bezduchá zábava a kariéra bez ohledu na následky. Teď nevíme, jak dál a jen mlčky přihlížíme demontáži křesťansko-řecké kultury, kterou vybojovali naši dědové. My jsme dědici, ale vůbec se podle toho nechováme. Pokud se nezměníme, připravujeme pro naše děti otroctví.

A vy se domníváte, že v dobách, kdy tady každý měl plná ústě křesťanské morálky, tady nebyl kult mamonu?

Já se naopak domnívám, že prapor odporu vůči islamismu držíme především my ateisté. Včera té demonstraci předcházelo vystoupení jednoho kněze, který si byl vědom, že od 12:00 to náměstí je rezervováno pro předem ohlášenou demonstraci, a tak skončil se svým kázáním minutu před dvanáctou (po této stránce vše v pořádku). Jeho řeč byla plamennou obhajobou islámu, že jako křesťané máme povinnost je milovat jako své bližní a otevírat jim svá srdce a přijímat je tady. Plamenné fráze, plané krasočřečnění, ale jako vystřižené z červené knihovny. Pouze místo tématu "jak chudá dívka ke štěstí přišla" tam bylo téma "všichni jsme bratři".

Pan Halík dokonce hovoří a "maši muslimští bratři", stejně tak papež vyzývá k neomezenému přijímání uprchlíků.

Komu by se to nelíbilo, kdyby skutečnost byla tak idylická, ž eby to bylo realizovatelné. Žít vedle sebe, vzájemně se tolerovat a uznávat, skutečně se obohacovat výměnou kulturních hodnot. Byl bych tím prvním, kdo by tomu tleskal, Ale je to utopie. Nic¨méne právě církve nechtějí vidět, že to je zcela nerealizovatelné, a sentimentálními mprojevy tady hrají na sentimentální city.

A potom přijdou lidé jako Vy, pane Chrastino, a začnou tady psát něco o křesťanství.