Ke zmíněnému pořadu jsem briskně (snad trochu emocionálně)  napsal svůj článek. Z Vašeho širšího pohledu bych rád zdůraznil zcela zřejmou nechuť všech sdělovacích prostředků se v odpovídajícím formátu věnovat kontraverzním tématům. U soukromých subjektů lze vznést jen obecnou výtku, ale u veřejnoprávní televize jde o zásadní problém.

Z tématu pořadu (stěhování národů) lze v evropském prostoru připustit možnost multikulturního pojetí a taková, mnohonárodní Evropa už je. Se všemi národnostmi (až malé excesy) to jde, ale tak, jak to vidíme v západní Evropě jako za výlohou, s nenárodním, náboženským prvkem - islámem, NE. Je na místě okamžitá otázka: PROČ?

 A tady je ten zásadní dluh ČT: z jakých příčin se nedaří integrovat islámské věřící do běžné společnosti? Obecný, povrchní důvod se zdá přirozený:  sdružují se do uzavřených komunit a vytvářejí si společenské a i právní prostředí, které jim vyhovuje. To podstatné: není to pod nesnášenlivostí  a zní pramenící tlak majority. Proč tedy? A zde je ten velký prostor k odborné diskusi a ke střetu názorů, z nichž se může vykrystalizovat směr i pro politiky, kteří by měli zaujmout svým rozhodnutím ten správný postoj. Současně by to dávalo kontrolní informaci veřejnosti, jaké že to máme politiky v popředí.

Nechci předjímat případnou diskusi, ale troufám si odhadnou otázku, ke které se možná dospěje: Čemu muslimové vlastně věří? Jak sladit jejich Korán a sunny s evropským právem?

Víte, žil jsem léta v Izraeli. V zemi, která nikdy neměla čas takovéto společenské problémy léta diskutovat. Mnohdy to byly jen hodiny, kdy se muselo rozhodnout o bytí a nebytí země a jejího lidu. Takže ještě jednou. Svobodné a široké diskuse jsou jistě věci velice záslužné, ale mělo by se dojít k nějakému rozhodnutí a začít problémy také řešit.

Můj osobní názor k celé problematice je ten, že se většinou státní správy nechovají k novým „občanům“ stejně rigorózně, jako k občanům vlastním. A druhým „demokratickým“ problémem jsou populističtí politici, kteří se vozí na veřejném mínění a pokouší se lovit volební hlasy. A takto zvolení politici pak mají eminentní zájem na tom, aby opět probíhala nekonečná diskuse, protože přes silácké volební řeči jsou to většinou lidé, kteří o způsobu, jak řešit podobné problémy, nemají potuchy a nebo z toho mají dokonce strach.

A ještě jedna životní zkušenost. Ti muslimové, kterých se tak bojíme, nevěří v nic, jen touží rozhodovat o životě a smrti druhých. A jejich vůdci chtějí zase jen vládnout nad ostatními.

Karma, kolego. Jestli se dá o něčem říct, že to byla "Kafírna", tak tento podivný koutek tlachalů před kamerou.