"Filmový tvůrce by měl tvořit pro společnost a ne pro kritiky."

Opravdu je to tak, že by kritiky chválené filmy vždy u lidí propadly? Myslím, že tomu tak zdaleka není. Tahle rozdílnost je mnohdy zveličovaná. Alfreda Hitchcocka třeba uctíval (a postavil mu svou knihou rozhovorů pomník) jeden z nejuznávanějších režisérů nové vlny (a bývalý filmový kritik) Francois Truffaut...

Pane Michale, s řadou Vašich myšlenek souhlasím. Zcela náhodou jsem dnes psal takové malé zamyšlení nad filmem Romeo a Julie na konci listopadu. Pominu-li obrovské herecké umění hlavních protagonistů, ten film je založen na jednoduchém tématu - na životě. A takových je málo. A dnešní tvorba ? Jsem v hodnocení rozpačitý, nejen z hlediska filmů, ale i zábavy.

Všiml jsem si a četl jsem. Díky za ty vzpomínkové řádky nutící k zamyšlení. Svou trošku do mlýna jsem nepřidal. Nějak jsem se nechtěl opakovat. Ale je to opravdu o tom, že filmový tvůrce by se měl zabývat životem. To by mu ale musel rozumět. Dnešní mladé generaci to chybí a tak většinou jen divákům předkládají vlastní bezradnost.

Podobný myšlenky se mi honily hlavou, když jsem včera sledoval "Hoří má panenko"...

Přemýšlím, odkud na vaše hodnocení. Jak to vetšinou bývá, v mnohém s vámi rád souhlasím, ale....Peníze jsou opravdu pány světa, ve filmu zvlášť. Mezi mé dávné a dobré kamarády patří dlouho jedna renomovaná filmová producentka, která je podepsaná na několika celovečerních filmech (nejméně jednom vynikajícím). A zažil jsem s ní třeba před léty scénu se sháněním financí na postsynchrony dokončovaného filmu a to byl skutečný horor. I moje půjčka spořivého důchodce pomohla! Ten kdo má, jede i ve filmu! A když někdo sežene peníze... Já třeba léta pobaveně sleduji tvůrčí karireu T. Magnuska (snad mu nekomolím jméno). Netuším, kdo a jak tam maže,ale.... Býval u nás jeden režisér, který se proslavil škrcením herců. Zůstávaly za ním ale také nádherné filmy a také produkční na infarkt, protože on trval na svých tvůrčích záměrech a natáčení u něj klidně trvalo o půl roku déle. Přiznejme si ale, že produkce je řemeslo a do jisté míry i filmová režie. Pokud se k tomu nepřidá to umělecké posvěcení, umělecká perla nehrozí

Snad netřeba dodávat, že film si normálně na sebe u nás vydělá težko. Pomáhají různé dotace, sesypávají se peníze do jednoho měšce... A když do toho někdo nepřisype slíbené....

Plně chápu vaše rozpaky nad mým textem. Ale doufám, že se shodneme, že zde se nikdy nejedná, alespoň v mém pojetí, o perfektní rozbory. Spíše popud k přemýšlení. Jistě, že máte také pravdu. Ale detailně rozebírat třeba špatné dialogy, špatně postavený příběh, respektive jeho ne pochopitelnou logiku, či absurdně volené tempo střihu anebo poněkud prazvláštní vedení kamery, by bylo zde asi nezajímavé. Pokouším se tedy kritizovat jen ty prvky, které opravdu nemají nic společného s zvýšenými finančními nároky, ale pouze s profesionalitou. Vždyť pro mnoho filmových tvůrců je potíž natočit i dobrý dokument. Zůstanu proto právě u prostého, i když značně zjednodušeného tvrzení, že špatný film stojí stejně jako dobrý. Respektive ten špatný, což je již snadno zjevné ze scénáře, raději netočit. A pokud jde o ty peníze. Nesmíte zapomenout, že většina filmové tvorby vzniká v koprodukci s ČT a pomocí fondů, na kterých se podílí všichni občané.

lidé od filmu jsou plní, neznají prázdnotu, ano.