Zinek, draslík, mangan jsou nejdůležitější stopové prvky, které lidé a všichni živočichové, potřebují k životu.
Tito vědci vycházejí z předpokladu, že dnešní buňky mají v sobě něco, jako chemický otisk času, kdy první pra-buňky vznikly.
Všechny dnešní buńky obsahují vice zinku, draslíku, manganu, ale i fosfátu, než kdy bylo obsaženo v pra-ozeánech, z toho tedy má vyplývat, že hnízdiště života bylo na pevnině, v malých "rybníčcích" blízkosti gejzírů. Tam je těchto prvků víc než dost.
Už Charles Darwin se domníval, ze život vznikl v malém teplém "rybníčku": "warm little pond".
Dnes nejvíce biologů zastává teorii, že líhní života byl pra-oceán. kde by byl život lépe chráněn, před 4 miliardy let nebyla ozonová vrstva, povrch země byl tak vystaven UF záření a bombardován meteority.
Co stálo na začátku evoluce, jak komplikované by ly tyto biochemické reakce? Jak se mohly molekuly života v otevřených „ rybníčcích“ ,v blízkosti teplých gejzírů, do té míry koncentrovat, že vznikly z molekul komplikované polymery? Na tyto otázky, které jsou základem všech teorií vzniku života na zemi, nemají naši vědci odpověď.
Zdroj:
Armen Mulkidjanian (Universität Osnabrück) et al.: PNAS, Online-Vorabveröffentlichung, doi: 10.1073/pnas.1117774109
© wissenschaft.de- Ute Kehse
http://www.wissenschaft.de/wissenschaft/news/315026