Co byste nepředpokládali, že se vám v posilovně stane...
V relativně nedávné minulosti jsem vykonávala práci, kvůli které jsem často cestovala po Praze. Jednim z nejlepších zaměstnaneckých benefitů, který jsem využívala na maximum, byla Multisport karta. Díky ní a otravnému cestování do všemožných koutů Prahy jsem měla možnost vyzkoušet spoustu posiloven. Nic pro mě nebylo překážkou...vyhledávala jsem si v okolí míst, kam jsem musela jezdit posilovny přijímající Multisportku a načasovala si vše tak, abych si stihla zacvičit ještě před výkonem své práce.
Jelikož pravidelně cvičím od roku 2013 měla jsem už v té době nemalé zkušenosti z návštěv posiloven, a tak se mi v hlavě zrodil nápad psát recenze na posilovny. S tím záměrem také vznikly poznámky, které jsem nyní objevila mezi hromadou neroztříděných složek na svém externím disku. Bohužel jsem nakonec psaní recenzí na posilovny nezrealizovala. I přesto jsem se rozhodla tuto jednu konkrétní recenzi zveřejnit, protože jejím jádrem je zážitek, který se mi doposud v žádné jiné posilovně nestal a který předčil mnoho jiných.
Podle všeho je tato posilovna stále v provozu, což mě upřímně velmi těší, protože jsem do ní chodívala s radostí.
Pro One Fitness posilovna u sídliště Spořilov je poměrně snadná k nalezení – nachází se poblíž zastávky autobusu Spořilov. Otevírací doba v pracovní týden je od 8h do 22h, což umožňuje cvičení do pozdních hodin, ne však trénink pro ranní ptáčata, jakým jsem já. Bohužel sobotní otevírací doba je jen do 14h, což chápu z pohledu provozovatele, nikoliv z pozice zákazníka. Naproti tomu v neděli mají otevřeno až do 20h.
Vybavení posilovny je vzhledem ke své lokalitě dostačující, ba dokonce velmi dobré. Jedná se do prostoru o poměrně malou posilovnu, avšak majiteli se sem podařilo naskládat stroje tak, že dostatečně pokrývají potřeby každého nadšence do cvičení. Jediné, co by se dalo vytknout je značný nedostatek prostoru na protahování a cvičení s vlastním tělem. Posilovna disponuje velmi omezenou škálou balančních a stabilizačních pomůcek. Další doplňkové vybavení jako je závěsný systém ve stylu TRX tu ani nenajdete. Protahování mezi stroji se zvládnout dá, ale na lehký a zdravotní styl cvičení s vlastní vahou to tu opravdu není...obzvlášť pak, když je v posilovně více lidí. Prostory posilovny jsou čisté a atmosféra velmi příjemná. Dá se říci, že se jedná o takovou rádoby komunitní neboli „rodinnou“ posilovnu, kam chodívají cvičit lidi ze sídliště a blízkého okolí, kteří se již znají. Už proto nezapomeňte zdravit všechny přítomné. :-D Recepční jsou milé a ochotné vám pomoci, pokaždé vás pozdraví a dokonce vám věnují i svůj úsměv.
Jednu ze zásadních věcí, kterou bych však provozu posilovny vytkla je, že nemají dezinfekční přípravky umístěné poblíž strojů a viditelně k dispozici pro potřeby cvičícím. Chcete-li po sobě otřít stroj nebo jakékoliv jiné vybavení, musíte si dezinfekční sprej buď osobně vyžádat na recepci, anebo si pro něj dojít do místnosti určené pro solární opalování. Koho by napadlo prolézat všechny kouty posilovny a hledat dezinfekci, která by měla být logicky po ruce? Vzhledem také k mému zážitku, o kterém vám následně povím, mi absence dezinfekce k dispozici návštěvníkům pozbývá logiky.
Posilovnu jsem měla asi 10 minut chůze od bydliště, a tak jsem sem chodívala poměrně často. Během pracovního týdne jsem sem chodívala v podvečer a dávala značně do těla na kardio strojích, abych vyčistila hlavu od myšlenek na práci. Pamatuji si dny, kdy jsem na kardio stroji bývala 1,5 až 2 hodiny. Tam jsem trhla i svůj osobní rekord, kdy jsem asi z dvouhodinového cvičení na kardio stroji (crosstraineru) slezla v kompletně propoceném oblečení. Nedělám si srandu. V šatně jsem ze sebe svlékala totálně mokré tílko a dlouhé legíny, které byly mokré po celé délce až ke kotníkům.
Důvod, proč jsem se rozepsala obzvlášť ke cvičení na kardio stroji je ten, že právě s tím se pojí můj velmi originální zážitek. Pokud totiž patříte mezi jedince, kteří si dají na kardio strojích rádi do těla nebo se hodně a snadno potí, doporučuji vám se svým kardio aktivitám věnovat v jiné posilovně. Jednou se mi stalo (a nebylo to v ten den, kdy jsem své oblečení propotila skrz na skrz), že ke mně přišla paní recepční a sdělila mi, že kardio stroje nejsou stavěny na to, aby se na nich cvičenec tolik potil jako já. Nevěřila jsem vlastním uším! Musela jsem na ni v tu chvíli podívat s nechápajícím výrazem ve tváři, protože mi okamžitě argumentovala, že pot způsobuje korozi řetězů a ničí tak provoz strojů.
Crosstrainer, na kterém jsem zrovna byla a používala v této posilovně nejčastěji, měl všechny kovové součástky pokryté plastem. Hlavou mi proletěla otázka, zda si paní recepní uvědomuje, co za blbost vypustila z pusy. Schválně jsem si celý stroj pod sebou v její přítomnosti prohlédla. Nejspíš si všimla mého nechápavého výrazu ve tváři a jen dodala"...pan majitel je zkrátka choulostivý na pot".
Bože, co je to za kravinu?! ...tak si ten pán podnikatel nemá zřizovat posilovnu!
"Můžete mi tedy říct, jak si tu mám zacvičit kardio?", zeptala jsem se jí ve vší slušnosti, i když jsem byla dost rozladěná z nesmyslné stížnosti.
Co mi však paní recepční poradila, mi hlava nebrala na druhou! Prý si mám příště před použitím kardio stroje vyžádat na recepci nějaký starý ručník, kterým stroj obložím. Jak proboha chcete obložit crosstrainer, kde máte dvě šlapadla těsně vedle sebe a neriskovat, že se vám hadr nezaplete do pohyblivých částí šlapadel?! S takovým stupidním nápadem jsem se v žádné posilovně doposud, ani následně po té nesetkala. Navštívila jsem velké množství posiloven jak v Česku, tak i v zahraničí a NIKDE mi nebylo něco podobného řečeno. Kardio stroje mají železnou konstrukci chráněnou plastem, proto snad kromě spinningového kola, není jak by se pot dostal k řetězům.
Závěrem chci jen říci, že majitel by měl spíše dohlédnout na základní potřeby dezinfekce strojů (dezinfekční prostředky mají být viditelné a snadno přístupné klientům), než se zaobírat neopodostatněnými a nelogickými malichernostmi.
Od té chvíle jsem své návštěvy této posilovny značně omezila, a sice jen na silové tréninky. Na kardio stroj jsem si už neodvážila vlézt, i když bych na něm byla jen pár minut na zahřátí před silovým tréninkem. Nevím, zda úmyslem personálu této posilovny bylo mě jen šokovat svým přístupem, anebo se mi vrýt do paměti na doživotí. V každém případě se jim podařilo obojí. :-D
Ivana Kotoučková
"Myslíš, že mě uzvedneš?"
Nikdy mě nenapadlo, že se mě muži budou ptát, jestli je unesu. I přesto se takoví najdou – a není jich málo.
Ivana Kotoučková
Kdo je Bohyně?
Tento článek věnuji hlavně ženám, se kterými se chci podělit o vlastní uvědomění, které může mnohým otevřít oči.
Ivana Kotoučková
"Disciplína (vy kluci pitomí) musí bejt!"
Ano, disciplína musí bejt (jak vojákům kázal objlajtnant Makovec ve filmu Dobrý voják Švejk), pokud člověk chce dosáhnout svých cílů. Že je však potřeba jí mít ve zdravé míře, o tom vám mohu mnohé povědět já.
Ivana Kotoučková
"Rozmohl se nám takový nešvar..."
Kdo by neznal hlášku z českého filmu Pelíšky? Přesně ten mi přišel na mysl po sledování trendů dnešní doby v posilovnách a fitness centrech.
Ivana Kotoučková
"...tak já to zkusím a uvidím."
Není vám ta věta povědomá? Jsem si téměř jistá, že jste si ji alespoň jednou v životě řekli i vy. A co teprve v kontextu potenciálního partnerského vztahu?
| Další články autora |
Fotky metra, které vás dostanou: Vyhlásili jsme výherce fotosoutěže
Pražské metro se proměnilo v galerii. Alespoň tedy v očích desítek fotografů, kteří se zapojili do...
Kdo ví víc o Vánocích? Otázky, které prověří i Ježíška
Zazvonil zvoneček! Je čas zjistit, jestli máte srdce vánočního elfa, nebo duši lehce kyselého...
Prahu ovládla vánoční flotila. Galerie na kolech svítí víc než strom na Staromáku
Pražské ulice se krátce před první adventem proměnily v netradiční galerii. Jen místo obrazů po...
Kde mají nejlevnější burger? Porovnali jsme pět největších fastfoodů v Česku
Už za pár dní rozvíří vody českého fastfoodového rybníčku příchod nového, dlouhé měsíce očekávaného...
Dvorecký most či most Anežky České? O anketě slibované náměstkem Hřibem zatím není rozhodnuto
Hlavní město Praha se připravuje na rozhodnutí o oficiálním názvu nového mostu přes Vltavu, který...
Největší zájem o volby byl v Dolní Krupé, nejméně lidí hlasovalo v Dolní Pohledi
Největší zájem o sobotní volby byl v Dolní Krupé na Mladoboleslavsku, nové zastupitele tam vybíralo...
V Ústí nad Labem hoří opuštěná budova bývalého divadla
Hasiči v Ústí nad Labem od noci likvidují požár budovy bývalého divadla v Klíšské ulici nedaleko...
Milevský košíkář Smrt se propletl až do vánoční pohádky
Pletení košíků si většina z nás spojí s chalupou nebo víkendovým kurzem. Ale pro 46letého Jana...

Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 37
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 788x
Mou vizí a posláním je pomáhat primárně ženám na cestě k jejich spokojenému já - přijmout se a mít se rády takové, jaké jsou. Pomáhám jim posílit své sebevědomí, uvědomit si vnitřní hodnotu a žít svůj život z pozice tvůrkyně svého života.
https://ivanakotouckova.webnode.cz
MŮJ PŘÍBĚH V KOSTCE
Kvůli životním výzvám a řečem druhých jsem svou výšku (197 cm) vnímala jako prokletí. S tím, že svou výšku nezměním, jsem se naučila nějak žít…nebylo to sebepřijetí, ale spíše stagnace. Myslela jsem si, že cestu sama k sobě najdu přes sport, fitness a diety. To byl i jedním z hlavních důvodů pro studium a získání certifikace fitness trenérky a nutriční poradkyně.
Když už jsem si myslela, že jsem se plně našla, přišel další milník v mém životě, který mi ukázal opak. Ponořila jsem se do studia psychosomatiky, transformace podvědomí, práce s myslí, probuzení své intuice a ženskosti. Od té doby jsem svému životu začala dávat úplně jiný směr a našla jsem své poslání, kterému se naplno a s láskou věnuji.
www.facebook.com/ivankakotouckova























