Včera jsem viděla reakci známého psychloga Slavomila Hubálka na polarizaci společnosti před nadcházejícími volbami. V krátkosti řekl, že Miloše Zemana volí méně vzdělaní a chudší lidé a Karla Schwarzenbergra inteligentnější, vzdělanější a bohatší. Myslím, že to není tak jednoduché.
Rovněž někde zazněla myšlenka, že společnost je rozdělená již delší dobu a nová situace tyto dva póly od sebe ještě více oddálila. Všeobecná hysterie pak vede k tomu, že se hádají lidé ve školách, na pracovištích i doma v rodině. A jsou stále méně tolerantní k názoru druhého.
Nejsem ani psycholog ani sociolog, jen jsem zažila oba režimy a chápu současnou situaci jinak. Volba nedělí lidi na chudé a bohaté, inteligentní a hloupé, vzdělané a nevzdělané, ale na lidi odvážné, kteří jsou ochotni vzít svůj život do vlastních rukou, kteří přijímají s radostí nabytou svobodu a snaží se využít všech šancí, které jim může život poskytnou. Bohužel těchto lidí je menšina. Na druhém pólu stojí lidé, kterým svoboda paradoxně svazuje ruce, kteří mají obavy z budoucnosti a tímto svým pasivním postojem nemůžou v životě významným způsobem uspět. Tito lidé potřebují vůdce, který dává jejich životům směr a tohoto vůdce následující, i když jeho názory, postoje a činy by mohly být v naprostém rozporu s jejich životními hodnotami. Pocitem, že jejich život by mohl dostat opět pevný rámec, jsou zaslepení.
Je to i důvod proč je Karel Schwarzenberg volen mladými lidmi, které život ještě nesemlel a kteří mají víru ve svou budoucnost. Já, i když ve středním věku, ho volím také. Ale upřímně musím přiznat, že jsem si někdy se svou osobní svobodou nevěděla rady, že jsem v životě velmi tápala a chyběla mi autorita, která by mi dala "správný" směr. Všem těmto svodům snadné cesty se mi snad podařilo oddolat, jen ale vím, že každý prožil jiný život, s jinými strastmi i radostmi a proto není možné nikoho jednoduše odsoudit.
Na jednom billboardu chce být Karel Schwarzenberg volen čestnými a slušnými lidmi. Takoví lidé ale přeci neurážejí a nezostouzejí ostatní za jiný názor.
