Putinovo líbánkové jihoamerické turné

Putin  prohlásil, že chce-li RF ovládnout svět, musí se stát námořní velmocí, proto RF potřebuje námořní a letecké základny v Jižní Americe, ale Putin také usiluje o jihoamerickou ropu a bauxit. 11.7.014 byl Putin v Havaně, které ještě před příletem odepsal 90% jejího dluhu vůči SU/RF ( 32 mld dolarů) – zbytek si RF vynahradí ve společných projektech v kubánské infrastruktuře.

Rusové mají velký zájem o bývalou ponorkovou základnu přístav Mariel, 40 km západně od Havany, ležící nejblíže k US břehům.

Oficiálně rusko-kubánský projekt spočívá na vybudování „ svobodné zóny“ kolem přístavu, která se již buduje s finanční pomocí Brazílie, protože po zrušení US embarga bude tento přístav ideálním přístavem pro dopravu zboží mezi Kubou a US, včetně přijímání velkotonážních lodí ( vnučka slavného spisovatele Mariel Hemingway dostala jméno po tomto přístavu )  …

Kreml se tak dostal do srdce kubánské ekonomiky, aniž by utratil jeden rubl.

Kreml dluh odepsal až poté, co Kuba Putinovi povolila obnovit obří výzvědné odposlouchávací a sledovací zařízení na  havanském předměstí v Lourdes ( největší špionážní základnu, kterou měl Kreml v zahraničí), 250 km od US (Key West, Florida ), na kterém od roku 64 působily 3.000 ruských vyzvědačů, kteří odtud získávali 55-75% informací o US, a rušili US vysílání do jiných zemí  …

V 10/01 pod tlakem US, kdy se Putin ještě musel před Bushem hrbit, aby obdržel od Západu finanční pomoc, Putin souhlasil s jejím uzavřením jako s definitivní tečkou za studenou válkou.

Putinovo oznámení o uzavření této základny vyvolalo velké překvapení a pobouření mezi ruskou generalitou, protože v 12/00 Putin navštívil Kubu s tím, že se bude snažit výzvědnou základnu udržet.

O pár měsíců později oznámil, že základnu ruší, což mu bratři Castrovi nikdy neodpustili, protože přišli o 200 mil. dolarů ročně …

Současně s uzavřením výzvědné základny v Havaně se Kreml v 5/02 stáhl „ z finančních důvodů  „ z jihovietnamské strategické námořní základny Cam Ranh Bay, z níž Američané odešli v roce 75, a Kreml jí získal „ na 25 let „ v roce 79 ( vedl z ní zejména špionáž vůči Pekingu), Putin se z ní stáhl v 5/02 před Dubrovkou  …

V letech 010 -013 ji ruští vojenští experti připravovali na návrat ruských povrchových plavidel a ponorek, které přijímá od roku 014.

Finančními důvody argumentoval Putin, ve skutečnosti zavření Lourdes a Cam Ranh Bay byla US podmínka pro Putinův vstup do proUS koalice „boje proti mezinárodnímu terorismu“ , protože členství v této koalici přinášelo US finanční pomoc …

Kreml tak bude moci opět sledovat celou západní polokouli, mj. zachycovat telefonní rozhovory, satelitní komunikaci, rádiové signály, monitorovat vzdušný a námořní prostor, kam až oko dohlédne, navádět ruské špionážní ponorky, odposlouchávat US ponorky.

Současně se Kreml postará o to, aby po vymření kubánského režimu nastoupil proruský následník.

Obama otevření Lourdes nekomentoval, svojí „flexibilitou „/ustupování Putinovi přestal být US prezident světovým vůdcem,Putin jeho místo zaplnil - již na jaře 08 senátor John McCain předpovídal katastrofické následky pro US, bude-li zvolen Obama.

Poté, co Putin zkritizoval US „ nezákonné „ embargo vůči Kubě, které, prohlásil, „ Kreml pomůže Kubě překonat „,  a podepsal kontrakt pro Rosneft o ropném průzkumu mořského dna na širém  moři kolem Kuby nedaleko US pobřeží , mu Raul a Fidel Castro dali sbohem – na rusko-kubánskou dohodu o převzetí  US vojenské základny Guantanamo ještě nedozrál čas.

Čas však dozrál pro Obamu, pro Putina již není strategickým partnerem, musí se poohlédnout po jiném US prezidentském kandidátu .

Zastávka v Nikaragui

Předem oznámená trasa zahrnovala jen Kubu, Argentinu a Brazílii, ale nepředvídatelný Putin neočekávaně (pro svět)  při cestě z Kuby do Argentiny přistál jako první ruský „prezident“ v Nikaragui u Daniela Ortegy, kterého Kreml svého času dostal k moci ( sandinovci versus Somoza), s nímž měl návštěvu dohodnutou.

Oficiálně chce Putin Ortegovi dodávat ruskou „ zemědělskou techniku a pšenici „ , ale hlavně Putin potřebuje v Nikaragui ( a v Argentině)  umístit pozemní stanici pro ruský navigační systém Glonass, zřídit zde strategickou leteckou vojenskou základnu, a možná že i s Ortegou prokope druhý „ panamský “ kanál mezi Atlantikem a Pacifikem.

Nikaragua v roce 08 byla 2. zemí, která po RF diplomaticky uznala gruzínské provincie JO + Abcházii za „ nezávislé „ státy …

Argentina

Poté dorazil do bezútěšně zadlužené Argentiny k zadlužené argentinské prezidentce Kirchnerové, mafiánsky propojené se zesnulým Hugo Chavezem, se kterou poté, co odsoudil „ finanční supy „ /spekulativní fondy, které odkoupily argentinský dluh, podepsal několik dohod o jaderné spolupráci ( ROSATOM  dostane zakázku na výstavbu dvou jaderných elektráren  za „ levný peníz“ pro Kirchnerovou ) …

Kreml lačně touží po argentinské břidlicové ropě + argentinském břidličném zemním plynu v gigantických ložiscích ve Vaca Muerta /Mrtvá kráva.

Při hlasování v OSN o rezoluci odsuzující ruský zábor Krymu, se Argentina  v 3/014 zdržela hlasování.

V neděli 13.7. přihlížel finálovému zápasu  MS ve fotbalu v Brazílii ( RF bude fotbalové MS hostit v roce 018, faraonský projekt, který má finančně překročit i OH v Soči ), kde byl nucen se sejít s kancléřkou Merkelovou, protože  Němci hráli ve finále s Argentinou (1:0 po prodloužení).

Údajně se Merkelové netaktně zeptal, kdy již předčasně odstoupí z funkce kancléřky.

V pondělí 14.7.014  se zúčastnil summitu států BRICS, kde byla podepsána dohoda o založení BRICS Development Bank, která má konkurovat západním finančním institucím a dolaru …

S brazilskou  „ partyzánkou a odborářkou „ Rousseffovou mj. podepsal dohodu o výstavbě jaderných elektráren a o závodu na zpracování vyhořelého jaderného paliva.

Jižní Amerika se od US osamostatnila svojí zvýšenou spoluprácí s EU, a především s Čínou.

Putinovi agenti prohlašují OAS za „ zbytečný US přežitek “ ...

Autor: Andrea Kostlánová | pondělí 21.7.2014 12:31 | karma článku: 22,04 | přečteno: 2690x