Zvířata nejsou morálními agenty a po této filozofické blamáži už v nadpisu nemusím číst ani dál. Chci jenom říct, že ochrana zvířat je morálkou pokrytců. Je to ona příslovečná tříska v oku, pro kterou lze přehlížet trám ve vlastním oku. Dokud neodstraní vraždy dětí, smilstvo, lži, nenávist a jiné mnohem závažnější morální prohřešky ze svých vlastních životů a zemí tak tyto lidi nelze brát vážně.

Některé formulace jsou přehnané. Mluvit o jatečných dělnících jako o  v r a z í c h, to je poněkud silné kafe. Vrahem není ani kat, který vykonává trest smrti. Jinak je to dobře napsáno.

Karma!

Pamatuji na dvě knížky, autor líčil v jedné život vlčí smečky a ve druhé ve stádě divočáků. Zejména organisace a zásady života ve vlčí smečce by mohl být příkladem pro mnoho lidí. Např., že o osamělé štěně se starají ostatní feny společně atd.

Podobně to platí pro ostatní živočišné druhy, žijící ve společenství.

Kult krav v Indii není starý 200 let, je starý nejméně 4 000 let a souvisí s jejich stěhováním jako Ariú z Evropy do Indie právě za pomoci volských spřežení a krav, které jim poskytovaly základní živobytí.

Mimochodem, byly to kmeny nám Slovanům úzce příbuzní, jak dokládá etymologická podobnost, na př. : indické védy= vědy, jóga = jho (dřevěné spojení, spřežení páru volů v tahu).

Boha bych do toho všeho ani nepletla. O "morálce" se u zvířat nemluví, spíše o jejich chování, což je předmětem zajímavého vědního oboru, zvaného "etologie". Něco jiného je vztah člověk-zvíře, tam je už namístě mluvit o morálce. Člověk jako výše postavený tvor má v tomto vztahu větší odpovědnost a je od něj více požadováno, čemuž ne každý dostojí.

Nemá ani moc velký smysl řešit, co dělají lidé jiných kultur, oni na to musí přijít sami. Je ale dobré si toho všeho všímat a moc si neslibovat od nějakého multikulturalismu.

Dnešní člověk je už většinou vytržen z prostředí, které se řídilo přirozeným řádem věcí. Já sama chovám malé stádo oveček. Vždy se narodí více beránků než jehniček. Osud většiny beránků je již od starozákonních dob jasný - jsou určeni na porážku, protože prostě nemohou být součástí stáda. Chovatel je nucen toto akceptovat, jeho morální povinností je umožnit zvířeti ten jeho omezený život prožít kvalitně. Nakonec ta kravička, o které píšete v úvodu, taky stářím nepošla. Dali ji zavčas řezníkovi a pořídili si jinou.

Hezky prispevek, pani Pokorna

Celkem bych vám dal i karmu za článek, kdybyste si neodpustila zbytečnou a hloupou poznámku. Charakterizuje vás.

Skoda, ze jste si aspon dnes neodpustil proruskou poznamku, uz delsi dobu Vas charakterizuje... a ten Mirov byl asi vymyslen.

Krasny a dulezity clanek, Andreo. Film War horse jsem videla nejmene 2x, hruzy WW1 a kolik techto nadhernych zvirat zbytecne za krutych podminek zahynulo.....pro koho?O indickych kravach a hromadnem podrezavani - ja osobne zazila v Kashmiru, kde "pizlali" krky ovci. V Nepalu stacil jeden obetovany buvol, po vice bych se asi uz neudrzela.

Je fajn řídit se tím, co jste napsala, ale jinak vám do toho nic není, jak ostatní lidé zacházejí se svými zvířaty které vlastní.   Jediným treste, který lze proti lidem, kteří týrají svá zvířata je jejich důsledná ostrakizace a zveřejňování toho, jak se svými zvířaty zacházejí.

Tak normálně mají lidé něco jako soucit a chtějí zabránit týrání živých tvorů. Výjimku tvoří ovšem psychopati.