- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
To je děs, nejen obsah článku, ale taé ta češtin!!! Měkké/tvrdé i/y jak se to hodí, 25.000 je anglickyý zápis - u nás se tečky nepíší, zenska! A ty slovni obraty...
Hmm, tak 8.025.000,625 v cestine nekdy pisu i ja, je to zcela v poradku - US zapis by byl 25,000.625.
A zrovna tady obsah velmi vyrazne prevazi nad jakoukoliv chybou v pravopisu.
Místní policie neschopná, místní nemocnice neschopné, místní úředníci rozkradli místním soudem stanovené odškodnění, které amíci zapatili místní vládě.
Já dokonce ani nechápu smysl článku. Má to být memento?!? Nebo co se za tím skrývá. Dále mne hrozně překvapuje vysoká karma. Jiné články paní Kostlánové jsou mnohem kvalitnější a duševně podnětnější a karmu přitom mají nízkou. Holt doba je divná a šílí vymknuta z kloubů. A navrch pí Kostlánové děkuji za toho Gardnera, moc pěkný kousek.
Já obsah tohoto článku shrnu. Kdysi byla postavena fabrika na úrovni odpovídající úrovni státu, v kterém leží, ta fabrika se lajdácky provozovala, až za následků mnoha tisíc obětí bouchla. Americký majitel absolvoval soudní řízení náhrady škody, tu řádně vyplatil indické vládě, ta ale z velké většiny zmizela v kapsách úředníků. Na léčení obětí šel jen pakatel a na likvidaci továrny coby ekologické zátěže nic. Takže sice ve článku jsou "zlí američtí průmyslníci", ti se ale zachovali správně, zatímco indové na to kašlali. Docela slušný kontrast proti tomu, jak na jiném konci Indie byli pravděpodobně za nic odchyceni čeští badatelé broučkaři a zavřeni do vyšetřovací vazby.
ano, takhle dlouhy vlastne mohl byt ten clanek a vystihoval by presne podstatu
Mel na tuto udalost asi pred 2 tydny v sobotni vydani velice dobry clanek, jak se detikoupou v louzich, ktere v arealu stale jeste jsou. Mozna, ze to mam nekde schovane. Jojo, o penize jde preci az na prvnim miste, ale zivoty...
3.12. 1984 po půlnoci , když obyvatelé okolních chudinských čtvrtí
spali, vniklo při běžné operaci větší množství vody do cisterny E610,
v níž byl skladován prudce jedovatý metylizokyanid (MIC - na bázi
fosgenu, smutně proslulý a mezinárodně zakázaný bojový hořčičný plyn)
Předně, MIC je methylisokyanát, který se skutečně může vyrábět z jedovatého fosgenu, ale fosgen a MIC jsou různé chemické látky, takže jedovatost jedné nic nevypovídá o jedovatosti druhé. Možná by autorku zajímalo, že na bázi tohoto bojového plynu jsou také léky a některé plasty. Tohle možná autorka opsala z nějakých materiálů greenpeace, která používá podobně demagogické argumenty ke strašení neinformovaných laiků. Navíc jako hořčičný plyn se nazývá yperit, protože skutěčně zapachem připomíná hořčici, fosgen je cítit údajně jako shnilé brambory nebo zapařené seno.
Nikdo o takových kauzách nechce slyšet, nechce je řešit a zametají se pod stůl.
Dobře ze to připomínáte. Lhostejnost k jakýmikoliv malérům tohoto typu a jejich důsledkům je nekonečná. Mám k zelenému myšlení daleko, ale nezodpovědné chování lidského druhu ke světu mně rmoutí a skoro mně mrzí že k němu patřím také.