9/11 Jak USAF nebránilo US vzdušný prostor

USAF, zatímco si hrálo svoje válečné hry s falešnými radarovými záznamy, bizarně nechalo několik  obřích letadel poletovat nad NYC + Washingtonem,  třebaže, pro přesnost, nějaké stíhačky vyslány byly, ale neozbrojené a na zcela opačnou stranu … Nejlepší na konec : velitelé USAF byli za zvládnutí situace a nepřekážení únoscům povýšeni ...

Pentagon a jeho tři verze :  podle původní z tiskové konference z 11.9.01  gen, Myers, úřadující náčelník sboru náčelníků štábů,  přiznal, že „ NORAD pro zastavení útočníků nepodnikl vůbec nic a na 90 minut jim skutečně přenechal US vzdušný prostor „ …  Totéž gen. Myers přiznal před senátní brannou komisí 13.9.01 (viz jeho výpovědˇ) , třebaže před senátní komisí nejprve  nesměle naznačil, že nad Washingtonem byla jakási  protivzdušná obrana uvedena do bojové pohotovosti, dokud mu senátoři nepřipomněli, že aktivace byla provedena až po „náletu“ letadla do interiéru Pentagonu …

Proto NORAD 14.9.01 vydal vlastní verzi událostí, v níž tvrdí, že „ o letu 77 byl informován až v 9.24, kdy proti němu vyslal dvě stíhačky ( ve skutečnosti tři)  F-16 z Langley, třebaže špatným směrem, protože se domníval, že unesený Boeing letí na NYC „  … Příznivci NORADu prohlásili, že UBL z Kandaháru sabotoval celý severoamerický systém protivzdušné obrany, jehož elektronické systémy toho rána fungovaly jen chvílemi, a to i na kanadské straně …

Pentagon selhání generála Myerse napravil po válečné poradě  mezi Pentagonem a Bílým domem ze 17.9.01, kdy 18.9.01 oznámil novou verzi (vydržela tři roky) , ve které veškerou odpovědnost hodil na FAA , že NORAD  o unesených letadlech informoval až s velkým zpožděním, třebaže do té doby FAA NORAD rutinně informoval od 9/00 do 6/01 tak často, že US stíhačky vzlétaly k letadlům, které ze své letové trasy vybočily jen o pár „metrů“ , 2x týdně …

11.9.01 však řídící letového provozu  profesionálně během tří hodin pouzavírali celý US vzdušný prostor, když  bez jediné kolize dokázali přistát se 4.500 civilními letadly, což je tak vyčerpalo,  že se nelze divit, že na NORAD  „ zapomněli“  …

I kdyby FAA zadržení prvního útočícího letadla zmařil, NORAD měl stále  možnost zachytit zbývající tři, to se již o útocích musel dozvědět z TV  …

Třetí verze Pentagonu z roku 04 :

FAA včas NORAD upozornil jen na první  let 11 (severní věž), jenže to popletl a let 11 si spletl s jiným letem (domníval se, že let 11 do věže ještě nenarazil), takže stíhačky NORAD z Langley pronásledovaly jiné letadlo letící na Baltimore, a když se FAA opravil, NORAD ku svému překvapení zjistil, že jeho stíhačky nejsou nad Baltimore, ale z nějakého prapodivného důvodu vyčkávají nad Atlantikem …. Ten samý chaos nastal u stíhaček z OTIS, které místo aby svištěly nad Manhattanem, se ploužily nad Long Island …

Piloti a důstojníci z District of Columbia Air National Guard/DCANG ( 113. + 121. stíhací letka ) na letecké základně Andrews AFB, 10 mil od Washingtonu, kteří mají obranu Washingtonu v popisu práce po 24 hodin, si ohrožení vlasti uvědomili „až po nárazu druhého letadla do jižní věže „ , protože když jim zpravodajský důstojník na jejich ranním briefingu předal informaci o pádu letadla na severní věž,  „byli přesvědčeni, že jde o nehodu „ , proto  první stíhačku vyslali do vzdušného prostoru až o neuvěřitelných 95 minut později ( zpráva 9/11 komise, strana 44)  …

Kpt. Brandon Rasmussen před komisí v 9/03 uvedl, že „ si v tu dobu ještě mysleli, že do WTC naletělo malé letadlo, a byli v šoku , když se z TV dozvěděli, že šlo o Boeing – vůbec netušili, kdo by za teroristickými útoky mohl být – stáli před TV a  nevěděli, co dělat – teprve poté, co se z TV dozvěděli, že letadlo spadlo i na Pentagon,  někdo zvolal, že by možná měli do vzdušného prostoru vyslat nějakou tu stíhačku „  …

„ Je pozoruhodné, že je nezkontaktoval žádný velitelský kádr,  naopak, sami žhavili telefony na své velitele, a ptali se, co se děje „ ,vypověděl před Komisí podpluk. Steve Chase …

Gen. David Wherley, šéf DCANG, se na základně, která  zajištˇuje  leteckou ochranu Washingtonu, objevil až pár minut po útoku na Pentagon …

Navíc stíhačka, která o 95 minut později s křížkem po funuse vzlétla, neměla střely, jen cvičnou munici ( závěrečná zpráva Komise, strana 44) …

Teprve stíhačky, které vzlétly v 11.11 , byly plně vyzbrojené …

Také velitelé na OTIS Air National Guard Base v Cape Cod,Massachusetts ( 102. stíhací perutˇ)  se o útocích na WTC dozvěděli až z TV ( vypověděl jeden z jejích velitelů podpluk. Paul Worcester) …

Stejně tak se o útocích z TV dozvěděla jednotka 177. stíhací perutě , jejíž dvě stíhačky F-16 byly umístěné na Atlantic City International Airport, vyzbrojené jen cvičnými bombami …

Pluk. James Haye ze 177.stíhací perutě, operační šéf , a pluk. Mike Cosby, její velitel, přiznali, že stíhačky vyrazily až hodinu po útoku na Pentagon, mezitím celá jednotka sledovala TV  …

Severovýchodní sektor NORADu NEADS tvrdil, že  po útoku na jižní věž  nařídil v 9.09 ( zde opět vyšetřovací komise konstatuje rozpory ve výpovědích, některé zdroje udávaly 9.21- 24, ale ve zprávě uvedla tvrzení šéfů NEADS) pilotům dvou stíhaček F-16 v Langley AFB, aby byli ve stavu bojové pohotovosti – seděli v kokpitech s vypnutými motory …

Major Dean Eckmann, jeden z pilotů stíhačky, uvedl ve své výpovědi před Komisí, že se svého velitele zeptal :“ Má to souvislost s NYC ?“, a tento odpověděl :

“ V žádném případě, situaci nad NYC zvládnou stíhačky OTIS ( Národní garda a Pobřežní stráž)  …“ ….

Zpráva Komise uvádí, že všichni tři piloti ze stíhaček F-16 z Langley vůbec netušili, o co jde – bylo jim jen řečeno, že mají odvrátit útok „nějakých“  letadel, ale vůbec netušili, že jde o civilní dopravní letadla …

Kpt. Craig Borgstrom před Komisí uvedl, že „se o letu 93 + 77 dozvěděli až po svém příletu zpět na základnu v Langley ve 14.00 „ …

Pluk. Robert Marr z NEADS  po telefonickém rozhovoru s gen. Larry Arnoldem z floridského CONR/Continental US Norad Region na Tyndall AFB , konstatuje zpráva vyšetřovací komise, nepovažoval za nutné nařídit bojovou pohotovost stíhacích pilotů jinde než v Langley …

Kpt. Craig Borgstrom byl operačním velitelem detašovaného útvaru North Dakota Air National Guard 119. stíhací perutě v Langley (jedno ze sedmi pohotovostních stanovištˇ NORAD rozmístěných po celých US) …

Krátce po vydání rozkazu dvěma pilotům F-16, aby seděli v bojové připravenosti v kokpitech, kpt. Borgstrom přijal hovor od nadřízeného z NEADS, jenž se jej důrazně ptal, kolik stíhaček může poslat do vzduchu, Borgstrom odpověděl, že má dvě v bojové připravenosti, načež nadřízený začal ječet : „ To není to, na co se vás ptám, kolik  letadel můžete dostat do vzduchu ? „ , načež Borgstrom odpověděl -  „ Jediným dalším pilotem jsem tady já , takže do vzduchu mohu vyslat tři …“ , načež hlas přikázal :“ Budˇte všichni tři v připraveni kokpitech „ „ (Christian Science Monitor ze 16.4.02) …

Podle odborníků vydání takového rozkazu je šílenost, protože třetí pilot ve vzduchu znamenal, že na AFB nebude žádný šéf letů, který bude piloty všech misí monitorovat, zajištˇovat jim ve spolupráci s lokálními řídícími přednost obsluhy, a informovat je o počasí, letištích, a všem potřebném … Jeho úkolem bylo také komunikovat během misí s NEADS …
Navíc v této detašované sekci  nezbyl na pozemním stanovišti žádný důstojník …

Třetí stíhačka nebyla ani vyzbrojena (měla jen šestihlavňová 20mm palubní děla Vulcan/6.000 nábojů za minutu, vyžadující  kontakt zblízka) , přesto do ní Borgstrom nasedl, když předtím informoval o podivném rozkazu svého bezprostředního nadřízeného, který rozkaz potvrdil …

V 9.24 piloti stíhaček (vyzbrojené vyhledávacími tepelnými čidly M9, řízenými střelami Sidewinder) v Langley dostali rozkaz od NEADS ke vzlétnutí, v 9.30  tyto tři stíhačky vzlétly pod velením pilota majora  Deana Eckmanna, jenž před vzletem upozornil na to, že není oprávněn velet třem stíhačkám, jen dvěma , (podle CNN + Washington Post z 12.9.01 vzlétly až v 9.35) .

V 9.30 Borgstromovi volal důstojník z NEADS , který se ku svému zděšení od zdejšího seržanta , jenž náhodou  několik minut v kanceláři Borgstroma drnčící telefon zvedl, dozvěděl, že Borgstrom sedí ve třetí záložní stíhačce …

Důstojník NEADS Jeremy Powell, jak přiznal před Komisí,  byl z této informace v šoku a seržantovi nevěřil, znovu opakoval, že volá Huntress/volací znak pro NEADS, a že chce okamžitě mluvit s Borgstromem, kterému chtěl říci, aby obě stíhačky vyslal nad Washington, na který letí unesený Boeing  …

Když seržant potvrdil, že Borgstrom sedí ve třetí záložní stíhačce, Jeremy Powell se již nezmohl ani na slovo – někdo jej obešel, a vydal rozkaz k misi pro tři stíhačky – jediný, kdo to mohl udělat byli jeho nadřízení …

Velitel mise major Eckmann ve vysílání BBC z 1.9.02 „Clear the Skies“ uvedl  :

“ V 9.33 jsem na své frekvenci, stejně jako ostatní stíhačky,  dostal bizarní zprávu od podivného zdroje, která zněla : „Všem letadlům, přiblížíte-li se na 20 mil k Washingtonu DC, budete sestřeleni  „  … Samozřejmě, že jeho svědectví, třebaže byl důležitým svědkem, Komise odmítla zaznamenat , protože šlo o „ anonymní, třebaže klíčový rozkaz“, a  samozřejmě, že toto svědectví US „mainstream“ média po BBC nezopakovala  …

Některé zdroje touto bizarní informací dokládají, že nad  Washingtonem/či přímo nad Bílým domem/Kapitolem, jak vypověděla celá řada svědků v médiích krátce po 9/11, kroužil během 9/11 útoků  vojenský Boeing E-4B, který nechtěl být žádným civilním ani vojenským letadlem prozrazen, v každém případě je Pentagon na jakoukoliv zmínku o tomto letounu velmi alergický …

Stíhačkám měla být při vzletu na AFB v Langley dána nejvyšší priorita, ale podle USAF záznamů byly na RWY zdrženy – major Dean Eckmann žádal o povolení ke startu, ale místo toho mu řídící na TWR sdělil, aby vyčkával, protože FAA ve Wahingtonu ještě nevyčistila vzdušný prostor směrem na sever od civilních letadel „ …

Po dvou minutách čekání na RWY si Eckmann stěžoval, že mají okamžitě letět na misi, načež mu řídící sdělil :“ Roger,máte povolení odstartovat, 090 po 60 / na východ po 60 mil“  …

Zpráva vyšetřovací komise uvádí, že 090 po 60 je standardní vzlet z Langley, aby se stíhačky vyhnuly místní dopravě, a co nejdříve nabraly vysokou výšku, přičemž instrukce „po 60 mil“ není pro stíhačky závazná, takže se podle rozkazu mise 010-290 mohly kdykoliv stočit na sever „ ( o to spíše, že Langley TWR má kontrolu nad letouny pouze do 5 mil , poté je přebírá NEADS),, nacož velící pilot major Eckmann prohlásil, že „ si instrukce řídících nevykládá, ale řídí se jimi, protože předpokládá, že mají více informací než on „ …

Tento postup, že jakmile jsou stíhačky ve vzduchu, navádí si je již NEADS bez ohledu na 090 po 60, nazvali standardním i řídící v Langley, kteří tvrdili,  že svoji povinnost splnili, což si ve výpovědi před Komisí  však nemyslel šéfřídící z APP Norfolk TRACON John Harter, jenž tvrdil, že „normálním postupem  řídícího z AFB v Langley je navést stíhačku na specifický letový plán, nikoliv ji vypustit podle univerzálního letového plánu „, o to spíše, že Langley ATC TWR je jednou ze 4 stanovištˇ , které NEADS vždy informuje, když vydá rozkaz k misi , další 3 jsou Langley AFB velitelské stanoviště,119. stíhací perutˇ, a Norfolk TRACON/Terminal Radar APP Control, takže povinností řídících na Langley TWR je připravit pro každou misi konkrétní letový plán  …

Třebaže NORAD stále neměl povolení od prezidenta sestřelit útočící civilní letadlo, stíhačkám přišla zpráva o vyhlášení  „ emergency wartime situation“ ( zmocnění k sestřelení civilního letadla si NORAD od prezidenta obstaral až v 10.31, ale žádným pilotům ani z OTIS, ani z Langley, ani z Andrews tento rozkaz k sestřelení útočících letadel nevydal, což před Komisí zdůraznili především piloti z OTIS major Daniel Nash a podpluk. Timothy Duffy s tím, že byli velmi stresováni, že proti útočícím letadlům nemohou zasáhnout) …

F-16 mají maximální rychlost 1500 mil/hod ve velkých výškách, a 915 mil/hod v nadmořské výšce, takže by ve Washingtonu (od Langley 130 mil)  byly za pár minut ještě před letem 93 – místo na sever do oblasti Baltimore byly však řídícími TWR Langley AFB ( Kevin Griffith + Raymond Halford) nasměrovány na východ nad Atlantický oceán, a v době útoku na Pentagon byly od Pentagonu 150 mil daleko  …

Je „ pozoruhodné“, že ani řídící z Norfolk TRACON  stíhačky  v čase 9.31-33 nepřesměrovali na správný kurz podle rozkazu vydaného  k jejich vzletu ze strany NEADS  ( na sever na Washington), třebaže podle Komise věděli, že letí nesprávným kurzem , ale , podle závěru Komise, jak velící pilot major Eckmann, tak APP Norfolk se „domnívali“, že nesprávný kurz je  „novějším“ rozkazem NEADS pro misi  …

Teprve ATC námořnictva/Fleet Area Control and Surveillance Facility  ve Virginia Beach, je v 9.36 navedlo na správný kurz na Washington poté, co si NEADS až  v 9.34, kdy byl vyhlášen stav AFIO pro Washington,  „povšimlo“ ,že nemá kontakt se svými stíhačkami z Langley ( letěly do vojenského výcvikového prostoru nad Atlantikem/Whiskey 386, piloti to před Komisí komentovali tím, že „ při neexistenci rozkazů se uchýlili k „ruské hrozbě“ , tj. k vyčkávací pozici nad Atlantikem“  - ze stejného důvodu kroužili nad Long Island piloti z OTIS ) …

 Jako první z NEADS si drasticky nesprávného kurzu stíhaček z Langley na radaru  všiml seržant  William Huckabone, ale měl dva problémy, jednak byly z jeho rádiového dosahu, takže je nemohl kontaktovat přímo, a jednak kpt. Craig Borgstrom, šéf letů z Langley, neuvěřitelně seděl v jedné ze stíhaček …

Šéf seržanta Steve Citino, který potřeboval piloty stíhaček z Langley informovat o vyhlášení stavu AFIO pro Washington,  proto zavolal ATC námořnictva ve Virginia Beach, a na konkrétním řídícím požadoval, aby okamžitě nasměroval stíhačky na Washington – oba před Komisí uvedli, že „ námořní řídící nereagovala na vážnost situace, a zcela očividně se dobře bavila :“ Nejdřív své stíhačky nasměrujete na východ nad Atlantik, a tedˇje chcete nasměrovat na Baltimore ?“ Huckabone rozčileně odpověděl, ano a to hned, a ještě jim vyřidťe, atˇnám okamžitě zavolají na podpůrné frekvenci 234.6 , načež námořní řídící nevzrušeně odpověděla :“ Dobře, tak počkejte, vrátím se k vám“ …

To už na ní Citino vyjel s tím, atˇ stíhačky  přesměruje okamžitě …

Když zavěsil a podíval se na svůj radar, nevěřícně vyštěkl :“ Stále letí na východ, já ji snad zaškrtíml! „ …

Když se stíhačkami z Langley NEADS opět navázalo spojení, Citino se spojil s pilotem Craigem  Borgstrom, a nařídil mu, aby do transpondéru zapsal kód pro AFIO –7777 . Borgstrom tuto informaci poté předal pilotu Eckmannovi, jenž takový rozkaz obdržel poprvé v životě, a byl z něho velmi přepadlý …

Vyšetřovací komise 9/11 si vyslechla rozporná tvrzení ohledně nesmyslného rozkazu uděleného k vyslání těchto tří stíhaček  : major Kevin Nasypany, třebaže na svém nadřízeném požadoval, aby byly stíhačky F-16 poslány nad Washington, vydal srandovní rozkaz, aby „okamžitě vzlétly v kurzu 010 /na sever v letové hladině 290/29.000 stop“ …

Rozkaz s intrukcemi o směru a letové hladině  byl srandovní z důvodu, že byl naprosto nesmyslný , scházely v něm totiž  dva základní údaje pro jakoukoliv misi nezbytné : poloha cíle a vzdálenost od cíle …

Nejprve NORAD tvrdil, že rozkaz byl vydán jako odpovědˇna informaci, kterou v 9.24  NORAD obdržel, že byl unesen let 77, což potvrdil Komisi i pluk. Alan Scott z CONR. Stíhačky měly podle něho toto letadlo letu 77 zadržet …

Generál Larry Arnold z NORAD před Komisí tvrdil něco úplně jiného  -  „stíhačky z Langley jsme poslali nad Washington před možným útokem ze strany letu 93, v žádném případě neměly zachytit let 77, to je naprostá blbost „  …

A dodal, že všechno zavinila  „mírová „ pravidla, kterými se NORAD musí řídit v době míru ( omezení hluku, takže stíhačky nesmí letět nadzvukovou rychlostí, stíhačkám F16 z Langley byl vydán rozkaz  „letět maximální podzvukovou rychlostí“ ,  NORAD musí čekat na FAA, až „ vyklidí“  daný letový koridor) , třebaže US byly 11.9.01  ve stavu  ohrožení …

Komise ve své závěrečné zprávě prohlásila obě verze Pentagonu za nevěrohodné, protože řídící z Bostonu Mark Hodgings nepřestal prohlašovat, že : “ Let 11 jsem po celou dobu sledoval na obrazovce, takže jsem si nic nespletl, nešlo o žádné fantomové letadlo  „ ,  a vymyslela vlastní verzi (již čtvrtou oficiální, strana 15 + 26-27 závěrečné zprávy)  – „ F-16 vzlétly proti letu 11, protože NORAD si informace nesprávně vyložil, a domníval se, že let 11 je stále v akci a míří na Washington „ …

V tomto smyslu vypověděl i major Nasypany, jenž rozkaz vydal – „ stíhačky měly v oblasti Baltimore  zadržet let 11, a zabránit mu v letu na Washington „  …

Komise svoji verzi doložila údajnými nahrávkami z NEADS operačního štábu z 11.9.01 + nahrávkami z operačního štábu FAA z 11.9.01 ( vláda několik měsíců odmítala vyšetřovací komisi vydat audiozáznamy NORADu, musela je však Komisi vydat z rozhodnutí soudu koncem roku 04 – k závěrečné zprávě však přiloženy nebyly, a neexistují ani přepisy pro veřejnost. Navíc komise nahrávky NORADu pozapomněla předat forenzní analýze, zda nebyly upravené či zfalšované  …

Scoggins komisi upřesnil, že „ předal NEADS všechny navigační souřadnice o letadle, včetně zeměpisné šířky a délky, přesto let 11 NEADS „ nedokázal na radaru lokalizovat “ , a komise toto nedokázala vysvětlit …

Podpluk. Dawn Deskins, se kterou Scoggins mluvil, v rozhovoru pro Fox News prohlásila, že jí Scoggins sice nahlásil přesnou zeměpisnou šířku a délku, ale USAF žádné letadlo na těchto souřadnicích nenašlo „ …

„Přestože letělo podezřelou rychlostí 600mph, NEADS let 11 ignorovalo s tím, že jej nemůže lokalizovat“ , uvedl před Komisí Scoggins.

Podle závěru Komise  pluk. Robert Marr, šéf NEADS, odmítl stíhačky do vzduchu vyslat oprávněně, protože let 11 byl pro US vojenské radary jen neidentifikovatelným fantomem …

Scoggins před vyšetřovací komisí uvedl, že „40x volal NEADS, aby vyslalo do vzduchu stíhačky, a přesvědčoval velitele, kteří ho ignorovali, aby vyslali stíhačky třeba ze základny Pomona u Atlantic City (177. perutˇ ANG) , která je mnohem blíže NYC než základna Cape Cod/OTIS, a která v té době dokonce měla dvě stíhačky F16 ve vzduchu – trénovaly nad New Jersey …

Zpráva vyšetřovací komise jeho 40 volání potvrzuje, ale překrucuje smysl jeho volání s tím, že „ středisko ŘLP v Bostonu se pokoušelo varovat Atlantic City, protože nevědělo, že nejde o základnu s trvalou pohotovostí“ , což Scogginse nesmírně rozzuřilo, protože to dobře věděl, ale za daných okolností při obraně vlasti, to, že základna Pomona neměla stav pohotovosti, bylo naprosto nepodstatné …

Také to, že stíhačky nebyly vyzbrojené – předpisy požadovaly, aby unesená letadla hlavně sledovaly, jejich sestřelení bylo posledním krokem.

Po washingtonské obloze  se však letadlo fantom pohybovalo, údajně vojenský Boeing E-4B „DoomsDay“ ...

Scoggins před Komisí uvedl další klíčovou skutečnost ( Komise ji zaznamenala jen jako poznámku pod čarou), která se týkala skutečné polohy dalšího letu  :

“ V 9.36 jsem standardně informoval NEADS, že jsem zaznamenal neidentifikovatelné letadlo 6 mil jihovýchodně od Bílého domu , čímž jsem vyvolal v NEADS neuvěřitelnou paniku .“

Během této paniky chtěla NEADS vyslat stíhačky z Langley na Washington, a přitom čirou náhodou zjistila, že neletěly na Baltimore, ale vyčkávají nad Atlantikem, a do Washingtonu dorazily, až když bylo po všem (pár minut před 10.00, stíhačky z Andrews dorazily ještě o pár minut později )  …

Jenže Scoggins po útoku na Pentagon samozřejmě předpokládal, že ono letadlo ,které NEADS v 9.36 nahlásil, bylo oním útočícím letadlem letem 77 , ale opak byl pravdou …

Zpráva NTSB /National Transportation and Safety Board ze 8/06 popisuje trasu letu 77 podle „objeveného “ flight data recorder, a uvádí, že „let 77 nikdy řeku Potomak nepřeletěl“ … Takže ono neidentifikovatelné letadlo ohlášené v 9.36 Scogginsem, které v té době bylo v Maryland, nemohlo být Boeingem letu 77, který se podle studie NTSB k Washingtonu blížil ze západu, a poté se  náhlým , "celoplanetárně" známým akrobatickým přemetem stočil na jih,  a zaútočil na Pentagon  …

Brzy se  médiím ozývali svědci, kteří viděli nad Bílým domem a Kapitolem kroužit podivné bílé letadlo , a média krátce po 9/11  toto letadlo fantom hojně rozebírala, včetně samotného mluvčího Bílého domu Ari Fleischera, jenž později prohlásil, že žádné letadlo fantom neviděl …

Hlavní expert vyšetřovací 9/11 komise John Farmer ve své knize z roku 09 píše, že „ každý generál Pentagonu v 5/03 vypovídal jinak, NORAD úmyslně oklamal jak Kongres, tak vyšetřovací komisi, a právě tato nesprávná informace NORADu o letu 11, že je stále ve vzduchu, se podezřele okatě a neustále objevuje na všech záznamech a  nahrávkách NORAD než jakákoliv jiná událost z onoho rána, očividně měla  tato lež o stále pokračujícím letu 11 zakrýt přítomnost ve vzdušném prostoru jiného letadla – onoho  „Fantoma“  „  …

Farmer tvrdí, že mohlo jít o letoun E-4B, vojenskou verzi Boeing 747-200 dlouhého doletu se schopností doplňování paliva za letu , onoho letadla fantoma, které se vyskytovalo 11.9. 01 v líčení mnoha svědků (včetně z ŘLP) v přímém přenosu na CNN, a protože má vojenský transpondér, je pro FAA „neidentifikovatelný“, takže se na primárních radarech FAA objevoval jen jako „bod“ , který mohl být zaměněn s uneseným letadlem s vypnutým transpondérem ( transpondér letu 11 přestal vysílat v 8.56)    …

Z Boeingu E-4B filiálka Raytheon E-Systems, která vybavuje elektronikou Air Force One, učinila létající vojenské stanoviště pro Bílý dům a Pentagon pro případ jaderného útoku, odtud jeho přezdívka DoomsDay Plane …

Z jeho paluby by šlo odpálit všechno, co bylo onen den odpáleno …

Přítomnost Boeingu E-49 nad BD podle vojenských odborníků také vysvětluje bizarní zprávu , kterou dostali piloti stíhaček, že budou sestřeleni, přiblíží-li se na 20 mil k Washingtonu DC …

Security Service Bílého domu/BD sledovala stejný bod, zda emotivní prohlášení Ariho Fleischera o tom, že na BD směřuje  unesené letadlo, bylo hrané či nefalšované, je jiná věc, a své tvrzení musel rychle odvolat …

Představitel FAA ve Washingtonu Monte Belger sdělil ministru dopravy Minetovi, že  „ podezřelé letadlo fantom sledují na radaru, ale identifikaci nemají, protože od 8.55 letí s vypnutým transpondérem“ …

Komise však ve své zprávě tvrdí, že neznámé letadlo „fantom“  letící na Washington ŘLP objevilo až v 9.32, třebaže NORAD  Komisi tvrdil, že jej FAA informovalo o letu 77 („jeden o koze, druhý o voze“), které změnilo trasu, v 9.24, třebaže FAA se ohradilo a uvedlo, že o svévolné změně trasy letu 77 NORAD informoval již 8.55 …

Zpráva NTBS z roku 06 o skutečné letové trase letu 77 tak podpořila  výpovědi civilních řídících letového provozu, se kterými v 9/02 uskutečnil diskusi za kulatým stolem Tom Brokaw z MSNBC , mj. s Toddem Lewis, jenž toho rána sloužil na Dulles Airport, a  Chrise  Stephensona, šéfřídícího z Reagan National Airport, jenž uvedl, že mu Security Service BD v 9.30 volala s tím, že se „ k Washingtonu ze západu velkou rychlostí blíží neidentifikovatelné letadlo „ ( i Stephenson se domníval, že šlo o let 77, ale let 77 podle prvního tvrzení generálů do Pentagonu naletěl až v 9.43, poté v 9.38, nejpravděpodobněji spadl již v 9.32, kdy FAA zmizel z obrazovek) .

Proto ani Stephensonův časový údaj „ 9.30 „,  neodpovídá AA77, protože AA 77 nemohl let na Pentagon po proslaveném akrobatickém manévru trvat 8 minut , maximálně 1-2 minuty  - u letadla časová nesrovnalost 6-7 minut se rovná věčnosti …

Stephenson tak vyvrátil tvrzení Komise, že Boeing letu 77 provedl onu  akrobatickou otočku až v 9.34, a potvrdil výpovědˇ ministra dopravy Normana Mineta ohledně  příchodu do bunkru pod BD v 9.20 a o dialogu mezi jistým mladým mužem a Dickem Cheney o neidentifikovatelném letadle mířícím na Washington, který proběhl 5-6 minut po jeho příchodu , viz dále …

Stíhačky F-15 z OTIS ANGB/Air National Guard Base , které vzlétly jako odpovědˇna let 11, mezitím místo aby bránily NYC, jen kroužily ve vyčkávací pozici nad „Whiskey 105“, což je vojenský výcvikový prostor jižně od Long Island, 100 mil od pobřeží, protože když se přiblížily na 115 mil k NYC , ŘLP NYC je do města nepustilo  …

Teprve poté, co podpluk. Timothy Duffy z OTIS informoval NEADS, že stíhačky mají palivo již jen na 30 minut, se  NEADS začalo rozmýšlet, kde by asi mohl být nejbližší tankovací letoun KC-10  …

Major Steve Hedrick proto volal na McGuire AFB v New Jersey, ale ta žádný KC-10 ve vzduchu neměla , až na poslední chvíli technici z NEADS sehnali KC-135, který stíhačkám F-15 natankoval …

V 9.24 seržant Joe McCain , hlavní technik OTIS mise v NEADS přijal hovor od CONR z floridské TyndallAFB s tím, že gen. Larry Arnold chce znát kódy transponderů stíhaček F-15 z OTIS ANGB, a že je má poslat přes NORAD „chat system“, který má tři sekce, do kterých se k informacím může dostat ten, kdo zná přístupový kód .

První sekce je pro NEADS, druhá pro komunikaci mezi třemi sektory: CONR – NEADS,WADS/Western Air Defense Sector a SEADS/Southeast Air Defense sector, a třetí sekce  se nazývá Air Warfare Centre/AWC, a komunikují v ní velitelé ze třech oblastí NORAD/CONR, Aljaška , Kanada .

NEADS ostatní dva sektory může monitorovat, ale nesmí do nich vkládat žádné zprávy …

Pro válečné hry, které 11.9.01 probíhaly od 6.30, byla zřízena speciální chatová sekce …

Major Kevin Nasypany z Langley AFB, šéf bojových misí, požádal pluk. Roberta Marra, aby obě stíhačky F-16 místo stání na RWY vyslal do akce nad NYC, a ulehčil tak oběma stíhačkám F-15 z OTIS, ale pluk. Marr to nepovažoval za chytré - místo dvěma bude docházet palivo čtyřem stíhačkám, protože ŘLP NYC stále odmítalo stíhačky do civilního vzdušného prostoru vpustit, a jak si NEADS stěžovalo, civilisté ani vojákům nebrali telefony – FAA prohlašovala, že řídící v NYC  měli dvojnásobně více práce s rozestupy, protože někteří piloti v důsledku útoků zmatkovali, a svévolně se odchylovali od svých tras  …

Pluk. Marr z NEADS měl jedinou možnost, jak převzít velení nad vzdušným prostorem NYC místo FAA – vyhlášením AFIO, které vojákům umožňuje převzít kontrolu nad civilním vzdušným prostorem bez zmocnění FAA …

Pluk. Marr proto nařídil majoru Nasypany, aby vyhlásil stav AFIO nad NYC, aby stíhačky F-15 mohly proniknout  NYC do vzdušného prostoru …

V 9.13 NEADS stav AFIO podle zprávy Komise vyhlásil nad NYC  ( nad Washingtonem až v 9.34)  …

Ovšem to znamenalo, že si  USAF musí obstarat přímý rozkaz k sestřelení civilního letadla/letadel od samotného US prezidenta ( který za všeobecného chaosu až do 9.16 si na jedné floridské škole nechal bezstarostně od dětí předčítat pohádku), což zařizoval gen. Larry Arnold .

Když pluk. Marr majora Nasypany ujistil, že zmocnění k sestřelení civilního letadla gen. Arnold „obstarává“, major Nasypany s ním konzultoval, čím by bylo nejlépe obří Boeing sestřelit – major Nasypany doporučoval střelu AIM-9 , střelenou přímo na kokpit letadla …

Podle zprávy Komise ( z 24.7.04) se důstojníci NEADS dozvěděli, že si NORAD obstaral prezidentův souhlas  k sestřelení útočícího civilního letadla až v 10.31,, avšak pilotům stíhaček rozkaz k sestřelení útočícího civilního letadla nebyl nikdy vydán …

Z prezidentského letiště Saint Andrew , na kterém přistávají zahraniční návštěvy, je údajně řízen obranný systém Bílého domu. Jsou na něm trvale rozmístěny dva letecké útvary, 113. křídlo USAF (F-16)  a 321.křídlo vojenského námořnictva (F/A-18 Hornet) .

Kromě toho mělo USAF k dizpozici i stíhačky z námořní základny Patuxent, Maryland, jak 11.9.01 pro Fox News uvedl bývalý ministr obrany Caspar Weinberger, jenž prohlásil, že „ Washington je obklopený kruhem leteckých a námořních základen, takže to, co se dneska stalo je z vojenského hlediska nevysvětlitelné “ …

Na videokonferenci, kterou narychlo uspořádal Richard Clark spolu s FAA, gen. Myers tvrdil, že stíhačky F-16 ze St. Andrews vzlétly, ale neuvedl, že vzlétly nikoliv na rozkaz Pentagonu, ale na rozkaz Secret Service Bílého domu  …

(Všechny tyto základny se na svých webových stránkách pyšně vychloubaly svoji bojovou „nad“ připraveností po 24 hodin denně, a uváděly svoje bojové vymožnosti , vzápětí po útocích byly tyto stránky vymazány, ale mnozí si je zaarchívovali, takže na internetu byly stále k dizpozici)  …

Generálové totiž po 9/11 tvrdili, jakou chudinkou USAF je – gen. McKinley před Komisí prohlásil, že „ USAF je absolutně závislé na FAA, bez něho nemůže hnout ani prstem“ , gen. Arnold Komisi řekl :“ Naše zdroje byly velmi titěrné, takže FAA měla daleko lepší radary, když na nich vidělo let 11, které naše zastaralé radary nedokázaly lokalizovat“ , k čemuž Scoggins uvedl, že „ vojáci na svých radarech viděli i to, co nevidělo FAA „ …

V 10/01 ve své výpovědi před brannou komisí Senátu gen. Ralph Eberhart popsal systém řízení NORADu jako „ zastaralou techniku 70. a 80.let“ , což s pláčem nad NORADem vytruboval ve svém článku ve Vanity Fair novinář Pentagonu Michael Bronner …

Major Daniel Caine, šéf letů na základně 113.stíhací perutě DCANG Andrews AFB u Washingtonu, se v 9.05  spojil se svým kontaktem v tajných službách, agentem Kenneth Beauchamp,  a otázal se, zda nepotřebují služby jeho stíhaček  - bylo mu řečeno, že nepotřebují …

V 9.35 Cainovi zavolal jiný agent tajných služeb s tím, že „ tedˇby stíhačky již potřebovali „ … Jméno agenta major Caine nezaslechl, ale před Komisí uvedl, že „ v pozadí zcela zřetelně slyšel mluvit Dicka Cheney“ …

Podpluk. Marc Sasseville ze 113.stíhací perutě okamžitě zavolal generálu  Davidu Wherley, veliteli 113. perutě,  a žádal o povolení, aby stíhačky směly použít záložní bojové střely, na které nikdy nikdo nesahá,  jsou jen  udržovány v operačním stavu, a povolení dostal.

Major Caine vydal rozkaz, aby stíhačky vyzbrojily ostrými střelami AIM-9 Sidewinder …

Zbrojní technici vykládali střely ze vzdálených skladů a jezdili s nimi sem a tam, přesto ony dvě stíhačky F-16, které velmi opožděně až v 10.42 z AFB Andrews k ochraně Washingtonu vzlétly, nebyly vyzbrojené žádnými střelami ( Washington Post z 8.4.02 + Aviation Week and Space Technology z 9.9.02)  …

Seržant David Bowman to vysvětlil tím, že na vykládání a převoz 28 střel Sidewinder jich bylo šest, a museli být velmi opatrní , protože jakmile jedna střela spadne, již se nedá použít … Povoz, který střely převáží má max. rychlost 25 mil/hod., takže jen převoz střel trval 45 minut, což je velmi dobrý čas, protože obvykle doprava střel ze skladu k letounům trvá až tři hodiny ( samotná instalace střel na letouny zabere jen 10 minut) …

Munice byla do těchto stíhaček napěchována již tři dny předtím ze soukromé iniciativy seržanta Josepha Proctor  jenž tak učinil, když byla munice přivezena ze cvičení stíhací letky z Nevady – kpt. Brandon Rasmussen prohlásil, že „kdyby to seržant neudělal, vzlétli by 11.9. „ s holými zad … „ , nejen bez střel, ale i bez munice „ …. (Aviation Week and Space Technology z 9.9.02)  

Major Caine před Komisí také uvedl, že „ byl v šoku, když se dozvěděl o útoku letadla na Pentagon, který je 10 mil od AFB Andrews, o to více, že se o něm dozvěděl „ jen z TV  a z žádného jiného zdroje „ …

V 11.11 major Caine vzlétl s ostatními piloty z AFB Andrews , zatímco podpluk. Phil Thompson jej zastoupil ve funkci šéfa letů.

Videokonference

FAA s Clarkem ke krizi zřídilo zcela neúčelnou  „videokonferenci“

„Telefonní mosty“ byly  ráno 11.9.01 zřízeny především s prezidentským krizovým centrem/POEC v Bílém domě  (bez prezidenta, jenž podřimoval při pohádce na Floridě) , konkrétně s kanceláří Dicka Cheney (před Komisí 23.5.03  tvrdil, že do PEOC dorazil až v 9.58, zatímco jiná svědectví před komisí uvedly, že dorazil již v 9.10, a  ministr dopravy Norman Mineta, jenž tvrdil, že do PEOC dorazil v 9.20, uvedl, že v 9.26 neznámý mladý muž vešel do místnosti krizového centra a sdělil Dicku Cheney, že  „ letadlo je  50 mil od Washingtonu“ …

Komise „uvěřila“ viceprezidentovi Cheney, nikoliv ministru dopravy, a ve své zprávě uvedla, že Cheney byl v PEOC až od 9.58 …

Mezitím podle Mineta onen mladý muž sdělil Dicku Cheney, že letadlo je 30 mil od Washingtonu. Když vyslovil 10 mil od Washingtonu, zeptal se Dicka Cheney, zda rozkazy stále platí, načež Cheney zlostně zavrčel:“ Samozřejmě, že platí - slyšel jste snad něco jiného ?“ Mineta se domníval , že jde o rozkaz k sestřelení civilního letadla ( byl vydán v 10.31) , ale letadlo letu 77 v pohodě pokračovalo , dokud podle oficiální verze nenabouralo v 9.38 do Pentagonu ( Washington Post ze 27.1.02 uvádí, že rozkaz k sestřelení se týkal letu 93, kdežto tento mladý muž se podle výkladu vojenských expertů u  Dicka Cheney ujištˇoval, zda skutečně platí rozkaz k nezasahování/stand-by ) …

Dále FAA zřídila telefonní mosty s FBI , s CIA, s NMCC/National Military Command Center v Pentagonu,  a s Air Traffic Services Cell/ATSC, což je malý štáb FAA na velitelství v Herndon,Virginie,  sloužící jako spojovací buňka FAA s armádou , ve kterém ráno 11.9.01 sloužili tři důstojníci v záloze  ( Aviation Week and Space Technology z 10.6.02, a zápis ze slyšení před 9/11 Komisí ze 17.6.04 ), kteří však FAA nepomohli, protože sami neměli od NORAD žádné informace , také šéf NMCC před komisí vypověděl, že hovory na ,,,konferenci“ byly monitorovány jen tu a tam, protože NMCC samo nemělo informace, a nemělo na „konferenci“ čas …

Podle FAA přepisu  komunikace z 11.9.01 první hovor na těchto vytvořených telefonních mostech se uskutečnil ještě předtím, než letadlo letu 11 narazilo do severní věže , takže NORAD byl informován okamžitě, jakmile se letadlo letu 77 odchýlilo od trasy (v 8.55 zmizelo řídícím z obrazovek) …

Ve své závěrečné zprávě však 9/11 Komise uvádí, že tento telefonní most byl ustaven až o 30 minut později, tj. nikoliv v 8.50, jak tvrdí  FAA, ale až v 9.20 , jak tvrdí Pentagon ( samotné USAF  se však podle svého tvrzení k „telefonní konferenci“ připojilo až poté, co na Pentagon spadlo letadlo ( což potvrdil šéf FAA s tím, že „USAF se do telefonní konference zapojilo krátce před útokem na Pentagon“  ) …

Avšak Aviation Week ans Space Technology ze 6.10.02 uvádí, že dva vysocí představitelé FAA potvrdili, že FAA navázalo s vedením USAF, s ministerstvem obrany, a s tajnou službou  několikalinkové telefonní spojení již v 8.50 , okamžitě , jak se „události začaly odvíjet“ /, ztráta spojení s letadly a s jejich transpondéry, změny v jejich kurzu, opatření v zájmu ostatních letů (let 77)  

Tito představitelé FAA zdůraznili, že „ USAF reagovalo okamžitě, a na zvláštní lince se spojilo s NORAD „ … Tato jejich výpovědˇ je zaznamenána ze slyšení před vyšetřovací komisí 23.5.03, která ji však v závěrečné zprávě po cenzuře Zelikowa neuvedla …

Bill Peacock, šéf FAA pro ŘLP, byl onoho rána na služební cestě v New Orlens. Když se dozvěděl o možném únosu letu 11, okamžitě  krátce před osmou hodinou ráno volal do ústředí FAA, a jeho hovor byl přepojen na již probíhající videokonferenci, a také Ben Sliney z NCC již v 9.00 požadoval videokonferenci rozšířit i na ministra dopravy ( Norman Mineta) , čímž ještě více zvýraznili lživost tvrzení 9/11 Komise , která ve své zprávě v souladu s Pentagonem uvádí, že videokonference začala až v 9.20 …

V 9.22 se k videokonferenci připojili šéfové aerolinek AA (Don Carty)  a UA (Jim Goodwin), ale „od zástupců vládních agentur nedostali ani informace o situaci, ani rady, co mají dělat s tím, že nikdo nic neví „ …

Záložní důstojníci v buňce ATSC v Herndonu (kde rovněž ráno , jako v aerolinkách UA, nešlo spojení po bezpečnostních linkách ATSC ), po útoku na jižní věž kontaktovali v 9.03 National Military Command Center/NMCC v Pentagonu, a žádali o vojenský zákrok proti útočníkům (slyšení u 9/11 Komise ze 14.4.02 +Aviation Week and Space Technology z 10.6.02) , načež operační šéf NMCC Ben Sliney svolal „schůzi velitelů“ , na které se mělo rozhodnout, jak proti útočníkům zakročit …

Když podpluk. Michael Cherry volal do NMCC, bylo mu řečeno, že jsou velitelé na poradě .…

V 9.06 volal NMCC pluk. John Czabaranek z ATSC, tomu bylo řečeno , že stíhačky již byly vyslané …

Dvě stíhačky F-15 vzlétly z OTIS Air National Guard Base, Massachusetts, do oblasti NYC, „ ale protože piloti nevěděli, co vlastně hledají, a zejména pro hustou civilní leteckou dopravu nad NYC, kde letěly stovky civilních letadel,takže NEADS nedostalo od FAA povolení ke vpuštění stíhaček do NYC vzdušného prostoru, byly přesměrovány do vojenského vzdušného prostoru před pobřežím Long Island, kde vyčkávaly, dokud jim nedošlo palivo   …

Major Daniel Dash to před vyšetřovací komisí komentoval :“ Ani vojenští, ani civilní řídící letového provozu nevěděli, co po nás vlastně chtějí“ …

Koordinační šéf tajných služeb v Bílém domě Nelson Garabito, poté co se z TV dozvěděl o útoku na druhou věž, zavolal telefonicky svůj protějšek ve FAA, Terry Van Steenbergen, Garabito,podle svého tvrzení měl ztlumenou TV, takže mu to trvalo několik minut, než pochopil, že byla napadena i jižní věž, zatímco Van Steenbergen ve zprávě 9/11 Komise tvrdí, že mu Garabito zavolal pár vteřin po náletu do jižní věže, a to v 9.04  …

Garabito na FAA přes Van Steenberegera  požadoval, aby byly nad Washington vyslány stíhačky,  a Van Steenbergen mu mj. oznámil, že ve vzdušném prostoru jsou další dvě velmi podezřelá letadla, aby tuto informaci předal všem agentům Bílého domu, ale 9/11 komise konstatuje, že Garabito varování nepředal, a proto byl Dick Cheney evakuován z Bílého domu až v 9.36, zatímco Garabito před Komisí tvrdil, že Cheney byl evakuován hned po útoku na jižní věž …

Van Steenbergen s ním zůstal v přímém telefonním kontaktu po dalších 14 hodin a Garabito jej zásoboval informacemi, ale neřekl, odkud je vzal …

Van Steenbergen na žádost Garabita zatelefonoval na TWR na St. Andrews, a sdělil řídícímu na TWR St. Andrews , Steve Marra, že si tajné služby přejí, aby byly vyslány stíhačky F-16 nad Washington, a Steve Marra tuto informaci předal majorovi Daniel Caine ze 113. stíhací peruti DCANG na základně St. Andrews – přesto byla první stíhačka vyslána až v 10.38  ( major Daniel Caine před Komisí uvedl, že tajná služba DCANG neměla 113. stíhací peruti co nařizovat ) …

FAA zatím v sektoru ŘLP NYC po útoku na jižní věž vyhlásila v 9.06 do odvolání „ATC zero“ /zónu bez poskytování ATC služeb.

ATC zero stav ŘLP vyhlašuje ve stavu nouze ( mj. v důsledku vážného výpadku PC sítě ), letadla jsou přesměrována do nejbližšího řízeného sektoru …

V té době byly ve vzdušném prostoru kolem NYC a nad západním Atlantikem stovky letadel, časopis USA Today ze 13.8.02 uvádí, že „ toto rozhodnutí FAA ( Bruce Barrett + MikeMcCormick) nemělo obdobu – ŘLP jej sice vyhlásilo již několikrát, ale vždy jen z důvodu výpadku radaru či rádiového spojení.

Tentokrát vyhlášení ATC zero znamenalo vyklizení oblohy nejen nad Manhattanem, ale celého prostoru od jižní části Nové Anglie až po Maryland, od Long Island po střední část Pennsylvanie …

Podle USA Today FAA toto rozhodnutí s nikým nekonzultovalo, protože podle Barretta by volání do Washingtonu trvalo dlouhé minuty, a ŘLP prostě nemělo čas – ale Komise zaznamenala další rozpor : ATC NYC požadoval vyhlášení stavu ATC zero již mnohem dříve ve svém telefonátu s „ FAA velitelstvím v Herndonu“ …

Ben Sliney požadoval v 9.06 omezit odbavování letadel na jednu třetinu , aby nevzlétávala/ „ ground stop“ okamžitě po útoku na jižní věž …

Na videokonferenci se právě diskutovalo o podivném rádiovém vysílání, které bylo zachyceno z letu 11 a dešifrováno bostonským střediskem jako „ Máme nějaká letadla „ …Šéf ŘLP  v NYC Mike McCormick vyhlásil zákaz letů nad NYC dvě minuty poté, co letadlo letu 175 úspěšně v 9.03 narazilo do jižní věže …

Šéf ŘLP v Bostonu učinil totéž o pár minut později, a ještě o pár minut později byly zrušeny všechny odlety z Reaganova letiště ve Washingtonu.

V 9.13 vojáci převzali kontrolu bez svolení FAA nad NYC vyhlášením stavu AFIO.

V 9.25 NMCC vyhlásilo nad celými US bezletovou zónu …

Teprve v 9.30 byl zprovozněn FAA krizový štáb …

FAA před vyšetřovací komisí tvrdila, že v 9.07 poslala všem střediskům ŘLP informaci, že „může být více unesených letadel, a nařizovala jim, aby o událostech v NYC informovali piloty letadel, které mají na starosti “ ,  ale ŘLP v Indianapolis, které řídilo let 77, tvrdilo, že informaci, že je více unesených letadel, se dozvědělo až v 9.20 …

Také autorka  knihy o 9/11 Lynn Spencer uvádí, že na rádiových frekvencích ŘLP FAA tuto informaci ani příkaz nikdy neposlala …

 Jak se krizový štáb/PEOC  nezajímal o bezpečnost US prezidenta

 Národ chtěl Bushe vidět hned po útocích, ale po Bushovi se slehla zem …

Ráno 11.9.01 si Bush přivstal, aby včas dorazil do jisté floridské ZDŠ, ve které si tajné služby zřídily svůj štáb ( o tom, jak v 8.45 sledoval náraz letadla do severní věže v přímém TV přenosu , vyprávěl na Floridě až v 12/01 na shromáždění na radnici v Orlandu ) …

O 1. útoku Bushe údajně,podle pozdější oficiální linie, když se v 12/01 prořeknul, informovala námořní kapitánka Deborah Loewer ze Strategického štábu Bílého domu/BD, ale v tom je právě háček, protože není obvyklé, že  někdo takový jezdí s Bushem na výlety …

O 2.útoku jej informoval až jeho osobní tajemník Andrew Card, jenž mu „něco“ pošeptal do ucha, když Bush odcházel z hotelu/když seděl ve školní hale (zde se novináři různí,protože BD nikdy neupřesnil časové údaje, kdy se Bush o útocích dozvěděl, asociace pozůstalých tvrdí, že to bylo až  ve třídě , existují tudíž 3 verze), aniž by to na Bushe II mělo nějaký dopad, ani se nezvedl ze židle s tím, že tedˇmusí podle svého programu (nebyl zveřejněn ani na naléhání pozůstalých)  jít do třídy vyposlechnout si pohádku o kozičce,kterou mu děti mají předčítat  … Na otázku novinářů jen přihlouple prohlásil, že se k událostem v NYC vyjádří později ….

Teprve poté, když byla jeho mise v ZDŠ ve floridské Sarasota s pohádkou dočtena, informoval s kamennou tváří novináře ze své družiny ( zvláštní, že jeho Secret Service v době, kdy „ geniální“ arabští ultraislámisté provedli geniální invazi do US vzdušného prostoru, neprojevila znepokojení ani o život Bushe, ani o životy dětí ve škole, které svojí přítomností mohl ohrozit)   ….

Bývalý protiteroristický car prezidenta Clintona, kterého Bush II s nechutí převzal jako svého nedůležitého poradce, poté, co v 9.30  v TV spatřil svého prezidenta, si uvědomil, že by měl být Bush pod dohledem  na bezpečném místě …

Šéf Secret Service (ochrana vládních funkcionářů) Brian Stafford informoval v 9.36 Clarkeho,  že radary ukazují letadlo směřující na Washington …

Proto Clarke upozornil PEOC, že se nikdo nestará o bezpečnost US prezidenta , a požádal krizový štáb viceprezidenta Cheney v bunkru pod Bílým domem o eskortu prezidentského letadla a o povolení k sestřelení případného útočníka …

Konkrétně po telefonu mluvil s majorem Mike Frenzel, kterého požádal , aby viceprezidentovi Cheney řekl,, že by Bushe měli převézt na bezpečnější místo, nikoliv však do Washingtonu, přičemž místo  prezidentova úkrytu mělo být známé jenom pilotovi, a také že prezidentské letadlo bude potřebovat doprovod stíhaček, které musí mít zmocnění k sestřelení jakéhokoliv útočníka …

Air Force One však s prezidentem vzlétlo až v 11.29, a navzdory doporučení Clarkeho, letělo do „ islámisty obleženého „ Washingtonu,  stíhačky se k němu připojily až o hodinu či více později, přesný čas každý důstojník udával jiný, někteří dokonce vypověděli, že 11.9.01 v době „ arabské invaze“  Air Force One létalo jen bez ozbrojené eskorty …

Ještě více si odpovědní důstojníci USAF protiřečili, kdy bylo doprovodným stíhačkám vydáno zmocnění k sestřelení případného útočníka, Clarke tvrdil, že v rozmezí 9.38 -9.56, jiní tvrdili, že to bylo mnohem později, Komise uvádí časové rozmezí mezi 9.56 -10.20 …

Letadlo s Bushem II nejprve přistálo na AFB v Barksdale, Louisiana, kde doplnilo palivo, a poté  na ústředí strategického letectva AFB Offutt,Nebraska, kde pořádal svůj mejdan Warren Buffet  …

Pravděpodobně zde Bush II preventivně spolknul tabletku Cipro proti útoku antraxem, zatímco Cheney ji spolknul při večerní cestě do bunkru v Camp David.

Směrem na Washington znovu odletěl až krátce po 18.00, aby večer ve 20.30 pronesl projev k národu, za který jej pochválil Henry Kissinger, a 9/11 popularita neoblíbeného Bushe, kterému se US média doposud pro jeho přihlouplá prohlášení vysmívala, vynesla až k nebeské bráně (nadšení pro Bushe nesdílely jenom rodiny pozůstalých, kterým neodpověděl ani na jednu otázku, jejichž seznam mu předložili jejich právníci, a na které , ani na jedinou, neodpověděla ani 9/11 vyšetřovací Komise)   …

Druhý den zatleskala Bushovi i RB OSN, která  12.9.01 přijala rezoluci číslo 1368 o nezadatelném právu Bushe,Cheney a Wolfowitze  na obranu, stejně tak jako Rada NATO   …