- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Romane, za toho Jirku díkyuž jsem to četla, i dnešní o Faltýnkovi, souhlas.
Vím, že to asi byl naivní pohled, prognózy hovořily jasně, ale po prohlášení Šmuclera, že tu šance je, jsem věřil, že přežije. Je mi ho líto. Dělal kraviny, ale asi to byl hodný člověk. Napsal jste to sice stručně, ale hezky.
Mně bylo Jiřího líto pro to, co v závěru jeho života udělala jeho žena. Možná se pletu, ale vždycky, když se podívám na nějaké její fotce do jejích očí, vidím v nich chladnokrevnou vypočítavost a faleš. To, jak se až po odchodu o Jiřího X -krát měsíčně prsila v bulváru, nalepená i nahá na toho svého nového přifouknutého Narcise, to muselo Jiřího neskutečně bolet. Sám, fyzicky a psychicky na dně, musel se dívat na to, jak žena, kterou miloval, ukazuje svou sexuální inklinaci k tělu dokonale rostlého muže, kterému se Jiří nemohl ve své situaci přiblížit, ani kdyby sebevíce chtěl. Je zajímavé, že podobné fotky ještě v době, kdy žila s Jiřím nedělala, vše až po odchodu od něho. Dokázala mu ten konec dokonale posypat pepřem a solí. To jí já osobně nikdy nezapomenu a jsem zvědavý, kdy se objeví v médiích články o tom, jak je smrtí Jiřího zdrcená... Faleš, neúcta zákeřnost. Howgh!
Jo, dík. Nebylo to nic promyšleného, jenom tak nějak jsem cítil, že bych měl... Ale díky.
Svého trápení si užil až až. Budiž mu země lehká.
Upřímná soustrast se nepřeje, ale projevuje.
A také by se hodilo napsat, komu tu upřímnou soustrast projevujete.