Na chvíli se zastavit, jen tak... Pojďme si říct pravdu

25 let od něčeho, co nám změnilo život. Pro Havla jsme byli občani, za Klause už jen čísla a pro Zemana jsme.. A soudruh Jakeš si může zase otevírat hubu. Tristní stav ČR.

 Neumím vidět jedinou pravdu. Neumím říct, proč a z jakých důvodů se stalo to, co se stalo v roce 1989. Jestli to byla nějaká revoluce, nebo jen předání moci již zcela neschopného režimu. Nevím. Určitě ale vím, že lidé nechtěli takové zhovadilosti, které roky budoucí přinesly. Nechtěli Klausovu "zhasínačku", ale zároveň při české vyčůranosti na tu hru přistoupili, protože jim pár darmožroutů nabídlo jistotu zisku. A na tohle lidé v této kotlině prostě slyší. Morálka? Jistě, ale až potom, co se z toho dá něco vycucat.

 A tak jsme rozjeli hurá akce pod taktovkou pana Klause a spousty darebáků, kteří nám všem naslibovali nějaké jistoty desetinásobků z ničeho. Desetinásobek z ničeho je jedno velké .....!!! Ale hezky se to poslouchalo a většina národa získala dojem, že právě oni jsou tou hybnou silou něčeho, co nám jednak něco přinese a ještě na tom vyděláme. Nakolik to byl velký omyl, je už asi dnes jasné všem. Nechali jsme si pod nosem rozkrást republiku a ještě u toho těm vepříkům tleskali.

 Potom přišlo nějaké vystřízlivění a najednou jsme se začali ptát, kde jsou fabriky, kde je majetek státu? Proč nejsou finance na to, či ono? A hledali jsme nějaké viníky. Přeci si neuplivneme sami před sebou, musíme to hodit na někoho jiného! A jo, jsou tady Havlové, Klausové, Zemani, Kalouskové, Luxové a další... Jenže, v roce 1989 ta možnost hledat správnou cestu ležela na ulici a ta ulice mohla vybrat cestu. Ta ulice jsme tehdy byli my! My všichni, ale nechali jsme si tu moc sebrat partou veksláků, lidmi z bývalého režimu, kteří moc dobře věděli, kam šáhnout a za kolik.

 A tak jsme dnes v situaci, kdy si může zase otevírat hubu soudruh Jakeš a sdělovat nám, že to vlastně všechno šlo přejet tanky a bylo by zase dobře, tak, jako v Číně. Tohle si ten "kůl v plotě" může zcela beztrestně vykládat do našich "nezávislých" médií a při vědomí svého velice solidního důchodu se nám může všem smát do ksichtu a ještě v podstatě moralizovat, že za totáče bylo líp...

 No, blíží se výročí té sametové záležitosti. Havel už mezi námi není, Klaus si svou chvilku slávy vybral a Zeman jí právě prožívá. Já je nechci hodnotit, protože oni si dovolili vlastně jenom to, co jsme byli ochotni my všichni přijmout. A tak dnes už jen tak nějak sklízíme plody něčeho, čemu jsme pomáhali k zasetí. V listopadu 1989 jsme skandovali: "Nejsme jako oni!" Opravdu nejsme... Jsme bohužel hloupější a vidina krátkodobého profitu nám tak nějak zavařila mozky. Jnými slovy: "Co jsme si navařili, to máme."

 Neumím vidět jedinou pravdu. Neumím říct, proč a z jakých důvodů se stalo to, co se stalo... Možná to víte vy.

 Pěkný den.