A pozdravuj na Majdanu...

Dal jsem řeč s jedním klukem z UA, co tady legálně pracuje. Jel zrovna domů, na Ukrajinu. Naivně jsem se zmínil o Majdanu... Juknul na mě celkem zle a řekl, pozdravuj lidi v severních Čechách.

 Ten kluk z Ukrajiny mi řekl, jedu domů. Doma je doma, není to o tom, kdo zrovna řve. Není to o tom, co tam chcete vidět vy, ale o tom, co tam vidím já. Vidím bídu, blbý životní podmínky, vidím často i hlad, to není jen o Kyjevu. Je to o mnoha lidech na veliké Ukrajině. Tak veliké, že problémy lidí tam žijících jsou tak daleko od Kyjeva, že je vlastně nikdo ani nevidí. A ani vidět nechce.

 Majdan je prý jen hra. Hra těch, komu ani nejde o Ukrajinu. Říkal mi, vezu domů peníze. Nevezu je na Majdan, vezu je domů...

 Já nemám, co bych dodal. Je to krátké, ale co bych měl říkat? On jede domů, já zůstávám taky doma. Jen ten jeho vzkaz: "Pozdravuj severní Čechy", mi ještě dlouho zněl v hlavě. Asi to říkal z nějakého důvodu, asi tam viděl něco společného. Nevím, neumím to posoudit, ale je fakt, že někdy jsou paralely zla celkem shodné... Nevím. Jen se bojím toho, co nám ten mejdan na Majdanu vlastně přinese. 

 Pěkný večer.