Mám ústa zavřená

Slunce vrátilo se zpátky a s měsícem teď notují svou píseň osudů.Co všechno zkazit se dá....však lépe zkazit, než neudělat nickaždý rub má taky lícsebeměkčí krajíc může tvrdou kůrku mítzáleží jen na tom, kterou stranu chtít!Ani nevím zda smím, či chci se ptát, tak nechám vše jen větrem rozfoukat a budu poslouchat......

Po ránu

Co dělá decentní dáma
když probouzí se sama?

S bolavou duší a melancholií v šálku
s úsměvem na rtech
vykoupe se ve své náladě

Jak jen to umíš

Objevující vlastní pocity
neodnáší štěstí

snad Ty jsi jich plná

poklidně radující se

jako když svítá

Relativně

Cos nekropila slzami
nezůstalo
cos neplatila
to odplouvalo
co nebolelo
tos
neprožila

Už brzy

Korálky jeřabin
navléknuté na šňůrce starých časů

šála z mlhy
navlhlá deštěm
co mává babímu létu

jaště pár zahřívaných prázdninových vzpomínek

pak přijdu já

a podzim

Do nebes

Tak zas
zastřižená křídla
pryč je pár peříček
celá letka nalomená

rozjezd o něco kratší
konstrukce z půlky roztavená

duše

v koutku ukrytá, užaslá
vysouká se z hromady špíny
protáhne si záda
sešroubuje, vyladí
otřepe
a
a
a
a
a
opět
vzlétne