Křesťanští influenceři na obtíž: čínský zásah proti církvi Zion

Ve dnech 10. a 11. října pozatýkala čínská policie křesťanské pastory a členy církví v rámci jednoho z největších zásahů proti křesťanům od roku 2018

Jejím hlavním cílem byla protestantská církev Zion (锡安教会) – podzemní (nebo „domácí“) církev založená pastorem „Ezrou“ Ťin Ming-ž’em (金明日). Ťin byl zadržen ve svém domě v městě Pej-chaj v provincii Kuang-si a nyní je držen v Pejchajském vazebním centru č. 2 pro podezření z „nezákonného využívání informačních sítí“.

Církev Zion je považována za jednu z největších podzemních křesťanských organizací v Číně. Její působení, které se uskutečňuje především online, ji učinilo viditelnější a zranitelnější z hlediska nedávné legislativy, která zpřísňuje kontrolu nad náboženskými praktikami a aktivitami online. Zadržení členů církve bylo odsouzeno americkými představiteli, včetně ministra zahraničí Marca Rubia.

Jaké jsou širší souvislosti?

Ústava Čínské lidové republiky sice nominálně chrání svobodu náboženského vyznání, ale omezuje ji na „běžné náboženské aktivity“, aniž by definovala, co zde termín „běžné“ znamená. V praxi se všech pět uznávaných náboženství – buddhismus, taoismus, islám, protestantismus a katolicismus – musí podřizovat ideologii KS Číny v rámci politiky „sinizace“ (počínštění) náboženství. Neregistrované skupiny, jako jsou nezávislé „domácí církve“, jsou považovány za nelegální. Registrované protestantské sbory spadají pod Vlastenecké hnutí trojí samostatnosti (三自爱国运动), zatímco katolické církve se hlásí k Vlasteneckému sdružení čínských katolíků (中国天主教爱国会). Obě instituce jsou pod dohledem oddělení Jednotné fronty Komunistické strany Číny.

Navzdory vládní kontrole není počet křesťanů v Číně zanedbatelný. Oficiální údaje uvádějí přibližně 38 milionů protestantů a 6 milionů katolíků. Neoficiální odhady, které zahrnují i ​​členy neregistrovaných sborů, však naznačují, že skutečná čísla mohou být mnohem vyšší.

Církev Zion byla založena v roce 2007 v Pekingu „Ezrou“ Ťin Ming-ž’em, pastorem dříve spojeným se státem registrovanou církví. Po skromných začátcích se Zion rozrostl na jednu z nejvýznamnějších městských domácích církví v Číně. Bohoslužby se zprvu konaly v jediné kancelářské budově v Pekingu, postupně se však církev rozšířila do desítek měst po celé Číně. V roce 2018 uzavřely pekingské úřady její hlavní místo bohoslužeb poté, co církev odmítla instalovat bezpečnostní kamery. Ťin se dostal pod dohled úřadů a byl mu udělen zákaz vycestovat ze země. Navzdory pronásledování a tlaku ze strany úřadů církev nadále skrytě fungovala a později přesunula většinu svých aktivit online. Během pandemie COVID-19 přilákaly online bohoslužby církve Zion tisíce nových stoupenců. V roce 2025 měla údajně již 5000 pravidelných věřících ve 40 až 50 městech.

Začátkem tohoto roku Čína přijala nové Nařízení o náboženských informačních službách na internetu (互联网宗教信息服务管理办法), které digitální bohoslužby dále omezuje. Pravidla vyžadují, aby byl veškerý náboženský obsah na internetu schválen úřady a spravován pouze vládou registrovanými duchovními. Účastnit se neschválených náboženských aktivit je pak výslovně zakázáno cizincům.

Tyto změny se projevují i v obvinění pastora Ťina z „nezákonného užívání informačních sítí“, neboť dané slovní spojení se stále častěji používá ke kriminalizaci náboženských organizací působících online a šíření kázání mimo státní kontrolu. Za tento trestný čin může být obžalovaný odsouzen k trestu odnětí svobody až na sedm let.

Proč je to důležité?

Současný útlak představitelů a členů církve Zion je dalším příkladem stupňujícího se tlaku KS Číny na nezávislou občanskou společnost. Přestože praktikovat náboženství zůstává oficiálně povoleno, jakákoli organizovaná skupina působící mimo dohled strany je vnímána jako potenciální hrozba pro státní autoritu.

Mluvčí církve Zion poznamenal, že jejich „církev byla natolik známá a organizovaná, že pravděpodobně dosáhla takové viditelnosti, že si jí všimly úřady, které jsou nervózní z nezávislých společenských subjektů, nad nimiž nemají kontrolu.“

Tento případ je charakteristický pro Čínu pod vedením Si Ťin-pchinga, který se snaží upevňovat ideologickou kontrolu nad náboženstvím, médii i kyberprostorem. Případ již přitáhl mezinárodní pozornost a vyvolal obavy ohledně náboženské svobody, digitální cenzury a lidských práv v Číně.