Čínský špionážní případ testuje limity „českého obratu“ k Číně

Dne 18. ledna zatkla česká policie čínského občana – novináře akreditovaného českým Ministerstvem zahraničních věcí – kvůli obvinění ze špionáže.

Muž pracoval pro čínský deník Guangming Daily (光明日报). Ten je ovládaný Komunistickou stranou Číny a napojený na čínské Ministerstvo státní bezpečnosti (MSS). Je pověstný šířením čínské státní propagandy a zaměstnáváním agentů MSS v zahraničí.

Možná není náhodou, že k zatčení došlo krátce poté, co 1. ledna 2026 vstoupila v platnost novela zákona zavádějící trestný čin „neoprávněné činnosti pro cizí mocnost“. Jedná se o vůbec první případ, kdy je cizinec podezřelý ze špionáže v České republice stíhán, a nikoli pouze deportován. Toto načasování je významné i pro česko-čínské vztahy, u kterých mnozí očekávali, že se pod novou koaliční vládou v Česku oteplí.

Ilustrace vytvořena AI (ChatGPT).

Jaké jsou širší souvislosti?

Podle zpráv v médiích se Jang I-ming (杨义明) pokoušel získat informace o vývoji české zahraniční politiky, obzvláště se pak zaměřoval na vztahy s Tchaj-wanem. Pro čínské publikum připravoval rozhovory a reportáže o Česku a regionu V4. Pro rozhovory si vybíral politiky, kteří sympatizují s Čínou nebo otevřeně obdivují čínský politický systém. Mezi nimi byla Kateřina Konečná, předsedkyně KSČM, nebo bývalý europoslanec Jan Zahradil, známý svými pozitivními postoji k Číně, který působí jako poradce pro zahraniční politiku Motoristů – strany, která v současnosti drží post ministra zahraničí.

Jang byl ale aktivní i na Slovensku, kde dělal rozhovory s vysoce postavenými slovenskými politiky, například s Arturem Bekmatovem, poradcem slovenského premiéra Roberta Fica. Bekmatov se na své facebookové stránce chlubí čtvrtým dílem knihy Správa Číny od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a chválí Čínu jako „zdroj inspirace při hledání alternativ ke kapitalismu“.

Není těžké si v takovém kontextu představit, že by podobně smýšlející osoby, které mají přístup k vládě, sdílely s čínským novinářem potenciálně citlivé informace. Sami politici často hrdě sdílejí takové rozhovory na sociálních sítích a chlubí se dary, které obdrželi, což vede k oprávněným obavám z korupce elit ze strany cizí mocnosti (elite capture).

Jang I-mingovo zatčení je významné z několika důvodů. Zaprvé, nová vláda zahrnula do svého programového prohlášení záměr paragraf o „neoprávněné činnosti pro cizí mocnost“ zrušit. Tento paragraf byl za předchozí vlády živě projednáván a setkal se ze strany tehdejší opozice (dnešní vládní koalice) se silným odporem. Jeho kritici tvrdí, že je příliš neurčitý a zneužitelný. Daný případ však jasně ilustruje typ zahraničního vlivu, který má tento právní nástroj řešit. Premiér Andrej Babiš v reakci na Jang I-mingovo zatčení uvedl, že zrušení tohoto trestného činu prozatím „není na stole“ – možná i proto, aby nepopudil Spojené státy.

Zadruhé, k zatčení dochází uprostřed veřejně oznámeného „obratu“ ve vztazích Česka s Čínou, pouhý týden poté, co čínská náměstkyně ministryně zahraničí Chua Čchun-jing (华春莹) navštívila Česko a setkala se svým protějškem, Marií Chatardovou. Hynek Kmoníček, seniorní diplomat a nově jmenovaný Babišův poradce pro národní bezpečnost, nedávno hovořil o „obratu ve vztazích s Čínou“ a uvedl, že Česko usiluje jak o obnovení obchodní spolupráce s Pekingem, tak o pokračování spolupráce s Tchaj-wanem. Objevily se také diskuse o možné Babišově návštěvě Pekingu koncem tohoto roku.

Proč je to důležité?

Snad nejdůležitějším faktorem, který současnou dynamiku formuje, jsou Spojené státy. Poté, co se americká administrativa dozvěděla o Babišově plánované cestě do Číny, americké velvyslanectví údajně požádalo české Ministerstvo zahraničních věcí o vysvětlení. Ministerstvo odpovědělo, že jakákoli cesta se uskuteční až poté, co proběhne návštěva prezidenta Donalda Trumpa v Číně.

Tato přílišná závislost na USA v české zahraniční politice je patrná i v jiných případech. Například zatímco většina evropských států otevřeně odsoudila prohlášení prezidenta Trumpa ohledně Grónska, čeští představitelé mlčeli.

Lze vyvodit dva hlavní závěry: (1) České zpravodajské služby opět prokázaly, že jsou v případě podezření na zahraniční vlivové operace schopny jednat rozhodně a samostatně. (2) Nová vláda to nebude mít jednoduché ani se zrušením novely trestního zákoníku, ani se zlepšením vztahů s Čínou – i v kontextu své strategické závislosti na Spojených státech.