- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pro běžného člověka se nic nezmění. Nicméně, pro některá měření ve fyzice je to logický posun.
Úsměvná je též úvaha autora o jednoznačnosti roku. Jako by snad nebyl ve škole a úplně ho minula látka v dějepisu, kdy se probíral přechod z Juliánského na Gregoriánský kalendář. Jinak by věděl, že pro Julia Césara byl rok dlouhý 365,25 dne, kdežto nyní je rok dlouhý 365,2422 dní (11 minut ročně a kolik to za pár staletí nadělá paseky). A že díky tomu v evropské historii chybí pár dní, které prostě nebyly (a to u každé země jiné).
A u starého římského předjuliánského kalendáře prý dokonce trval rok podle toho kdo nejvíc zaplatil kněžím.
dnešní žáci se to učí stejně (ověřeno 6. ročník ZŠ), nové definice se do učebnic dostanou tak za 15 let
Na základce možná, na vyšších školách už je nutné znát přesné definice veličin. A platilo to už za mě roku 1985, není to tedy výmysl porevoluční doby.
Důvod takových definic? Protože v každé slušně zařízené laboratoři jde poté tyto veličiny přesně poměřit a není třeba jezdit poměřovat nějaký etalon.