Moudřejší ustoupí a zdravý rozum zvítězí

Kdo je moudřejší a kdo je všeho schopen? V poslední době téma k zamyšlení. I když poslední dobou je lepší příliš nemyslet. Žijeme na místě, kterým prošly hrdé dějiny a v době, která lesku našich dějin určitě nepřispěje. 

Státní zástupce, ani nevím na jakém stupni zastupitelství, protože poslední dobou už nemám sílu sledovat naši politiku a její okolí, nechal asi předčasně vypustit zprávu o zastavení stíhání slovenského premiéra, který si koupil křeslo premiéra u nás, avšak už se neráčil naučit používat náš jazyk a poctivě si vydřel u nás a na nás své miliardy, na naší hlouposti, tupé odevzdanosti a ignorantství, na absolutní absenci paměti a neznalosti historie, na chybějící národní hrdosti, no prostě na našem českém charakteru bez páteře a zásad. A my všichni víme, že celá ta kauza jakéhosi hnízda špíny a podvodného jednání je pouhým střípkem polistopadového estébáckého předání moci sebestředným a všeho schopným pod dohledem bývalých agentů a s požehnáním nadšených kněží s písní o míru pravdě a lásce a také všech, kteří tím umně, jak je v kraji zvykem, zamaskovali své estébáctví a bolševismus. Stejně tak, jako zamaskovali svoje gestapáctví rudí soudruzi, kteří se vyrojili po druhé válce. Kožené kabáty si ponechali. A tak po třiceti letech od předání moci se pravda vyjevila bez povšimnutí davu, který volí a bude volit zlo, které se mu vlísalo falešnými sliby o přidávání peněz a blížícím se blahobytu. Ten dav zapomněl na zkušenost vlastní a na zkušenosti svých otců a dědů. Dav se chová přesně tak, jak správně odhadli marketingoví poradci toho, který bude nakonec prohlášen za čistého, nebo alespoň očištěného, a v Lánech se ozve pšouk špuntu otvíraného šampusu na oslavu očištění soukmenovce ve zbrani postestébácké ideologie a všichni si vlastně slastně oddychnou a budou spokojeni, aby byl pokoj a šli jsme zas v klídku na pivo. Světu jsme ukradeni a Unie Evropy vydala jakýsi materiál, který snad mohl být oporou k obžalobě. Nakonec asi nebude a my, kteří tu státní šarádu platíme ze svých daní, se ani nedozvíme, co ta Komise z Evropy napsala. Ještě mám v paměti své mládí, kdy jsme téměř celonárodně podepisovali nesouhlas s kontrarevolučním manifestem Dva tisíce slov, aniž jej kdo viděl, natožpak četl. Takže dnes je nám jedno, že nikdo neuvidí materiál podporující obvinění Ó Velikého. Uvěříme jeho tvrzení o politickém spiknutí. Proč se proti němu spikli ti parchanti v Evropě nám už nevysvětlil. Oni totiž nemají ani nejmenšího důvodu se „spiknout“ proti našemu Velikému. Oni možná pouze posuzují věci z hlediska pravidel a morálky. A taky jim došlo kdo vlastně v Čechách žere jejich prachy. Jako tečka proslov pana Nejvyššího, který si lebedí za naše peníze v Lánech a ten nám vysvětlí, jak se věci mají. Abolice, nebo embolie, už nevím. Jenom furt nemůžu přijít na to, čím se spoutali Ó Veliký s Nejvyšším. Babička takovému vztahu říkávala:“Lezl mu do prdele až mu kókaly enom ušiska.“ Ale proč? Zpět k tématu konání našeho vrcholného státního zástupce. Dovolím si zaprorokovat a navázat tak na tradici, založenou u nás kněžnou Libuší. Nejvyšší státní zástupce položí na jednu misku vah celosvětovou, již bohužel letitou, ostudu naší země, kterou nám dělá cizinec v čele vlády státu a na druhou misku stíhání podezřelého z podvodu, kterých se u nás udělalo a určitě dělá desítky, či stovky. Moudřejší ustoupí, říká tisícileté pravidlo. Sice víme, že moudřejší vypadá jako blbec, ale tisíciletá moudra se nemají zpochybňovat. A tak očekávám k radosti většiny tohoto národa vítězství moudřejšího, který ustoupí. Ó Veliký bude zbaven obvinění a v charakteristickém mžouravě unylém proslovu s měkkými souhláskami na konci vět oznámí občanům tohoto státu vítězství spravedlnosti, pravdy, zdravého rozumu a vůbec všech kladných superlativů, které existují a které charakterizují jeho povahu a konání. A na závěr volám:“Míru zdar a spravedlnosti zvláště. Ať žije náš lid a strana v čele s Velikým, hurá.“ Hergot, jako bych se vrátil do dětství. Fuj, neudělalo se mi dobře a tak si dám Metaxu.