Barvičky politického spektra

Temperky, vodovky, olejovky, nic se nevyrovná barvičkám českého vedení. Dodal bych snad jedno varování: moc nemíchat.

Modrá: capo di tutti capi Topolanito je představitelem takzvané české cosa nostry, snaží se o zamoření země pojmem "lazzaretto akciito compannito".

Shrnutí: mírně levicová barvička

Oranžová: o vendetu se neustále snažící vůdce Žordžo, k plné spokojenosti by mu snad nestačila ani pravá Lupara. Žordžo je neuvěřitelně přizpůsobivý a dokáže pružně reagovat na průzkumy veřejného mínění.

Shrnutí: moderní komu socialistická barvička

Zelená: nejmenší, nejmladší, ale nejhlasitější. Burský Oříšek jako vůdce si hlídat svojí Veverku a Lišku vůbec nemusí, jejich plán je totiž společný: D1 pro medvědy a vysázet topoly kolem Temelína, aby alespoň do Rakous nešel vidět.

Shrnutí: barvička doplňková

Rudá: její záře a lesk už dávno vyprchala, přesto se dnes tváří rozumně. Jakási podivná důvěra vzniká k této barvě.

Shrnutí: barvička generačně vymírající

Ta poslední: co žádnou barvu nemá? Jakto? Má totiž barvu ducha, která nejde vidět. Aktuální hesla strany: "Jsme připraveni státotvorně jednat" a "Dejte nám zpět ty baráky".

Shrnutí: barvička co nejde vidět, což znamená snadno míchatelná se všemi