Prvním klonovaným psem ve střední Evropě je Aristocrat II Korec Corso

Odchovat špičkového psa, který dokonale splňuje standardy daného plemene, se většině chovatelů nepodaří za celý život. Ani pečlivý výběr těch nejlepších rodičů nemusí zaručit, že jejich potomek zdědí všechny kladné vlastnosti.

Příroda je mocná čarodějka a jen ona rozhodne, jaká kombinace genů se vytvoří a ovlivní vzhled a predispozice nového jedince. Pokud se takový výjimečný pes přece jen narodil, byl to z velké části zázrak. Moderní molekulární genetika už ale umí tento zázrak zopakovat. Důkazem je první klonovaný pes ve střední Evropě – Aristocrat II Korec Corso. Jeho klonování proběhlo v USA. Náhradní matce se narodil 5. 7. 2024, do Prahy přiletěl 4. 9. 2024 ve věku 9 týdnů.

První naklonovaný pes ve střední Evropě Aristocrat II Korec Corso ve věku devíti týdnů. FOTO: archiv Evžena Korce

Aristocrat Korec Corso z chovatelské stanice Korec Corso byl opravdu mimořádným psem, který dokonale reprezentoval plemeno cane corso. Byl druhým nejlepším psem ve třídě šampionů na světové výstavě, Mezinárodním šampionem, Šampionem tří zemí, Českým a Slovenským grand šampionem, Šampionem ČMKU a vítězem speciální výstavy při světové výstavě psů. Kromě toho získal i spoustu dalších ocenění. Pochází z mimořádně úspěšné linie, kdy předci tři generace zpět získali titul mezinárodního šampiona. Otcem byl jeden z nejlepších světových psů, rezervní světový vítěz a šampion Itálie Hulk Hogan dell´Impero Maya. Matkou byla mezinárodní šampionka krásy a výstavně nejúspěšnější česká fena plemene cane corso v letech 2015 až 2018 Koleta Atison. Aristocrat Korec Corso se narodil 13. února 2017 po první úspěšné inseminaci zmraženým spermatem u cane corso v České republice. Není proto divu, že právě on se stal prvním naklonovaným psem ve střední Evropě.

První naklonovaný pes ve střední Evropě Aristocrat Korec Corso II ve věku pěti týdnů. FOTO: archiv Evžena Korce

Klonování je biologickým zázrakem, které umožňuje vznik identického jedince. Při tomto procesu se z buněk kůže nakultivuje tkáňová kultura a mikromanipulací se místo jádra vajíčka zárodečné buňky implantuje jádro buňky kůže jedince, který se klonuje. Vznikne tak identická kopie klonovaného zvířete. Vypadá to jednoduše, ale ve skutečnosti je to velmi složitá procedura, která se ne vždy podaří.

Naklonování prvního psa ve střední Evropě souvisí s vědeckým výzkumem prováděném táborskou zoologickou zahradou zaměřeném na studium genů souvisejících s délkou života. Cílem projektu je zjistit, čím je délka života ovlivněna na molekulárně-genetické úrovni. Výzkumná skupina z táborské zoologické zahrady ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd ČR objevila a jako první na světě popsala u psů plemene cane corso čtyři geny, které souvisí s dlouhověkostí. Nyní ověřuje, zda se tyto geny dlouhověkosti nachází i v genomu dalších psích plemen. Cílem výzkumu je zásadně prodloužit život psů. Pokud by byly vytvořeny dlouhověké linie, mohla by se významně prodloužit střední doba dožití jednotlivých plemen.

Klonování je novou vědeckou disciplínou, která ale umožňuje mimořádné výsledky. Princip klonování poprvé vědecky popsal už v roce 1938 nositel Nobelovy ceny, německý embryolog Hans Spemann. První reálný pokus o klonování učinili v roce 1952 američtí vědci Robert Briggs a Thomas King, kteří přenesli jádro buňky pulce do žabího vajíčka. Živý klonovaný pulec se ale nevyvíjel. V roce 1975 se podařilo přenést jádro buňky do vajíčka králíka, vývoj nového embrya se ale zastavil předčasně.

Za první úspěšně klonované zvíře se tak považuje ovce pojmenovaná Dolly, kterou v roce 1996 přivedli na svět skotští výzkumníci. Informovali o tom až v následujícím roce. Dolly se stala velkou mediální hvězdou. Zemřela v roce 2003 a její vycpané tělo je v současnosti vystavené v Národním skotském muzeu.

Velkých úspěchů v klonování dosahují čínští vědci, kteří se věnují i klonování primátů. Na začátku letošního roku oznámili, že se klonovaná opice ReTro jako první primát dožila dospělosti, což je obecně považováno za dosažení úspěchu při klonování. Použili při tom unikátní metodu spočívající v nahrazení placenty klonovaného embrya placentou z embryí vzniklých oplodněním in vitro, tedy mimo živý organizmus. Díky tomu se vědcům podařilo omezit vývojové vady a snížit počet použitých embryí i náhradních matek.

Rozdíl mezi klasickým pohlavním rozmnožováním u savců a klonováním spočívá v tom, že první přirozený způsob vede ke vzniku potomků se směsí genů otce a matky, zatímco při klonování vznikne geneticky identická kopie jediného zvířete. Standardní klonovací metodou, kterou použili vědci i při klonování ovce Dolly, je přenos jader somatických buněk do vajíček, kde byla odstraněna jádra. Klonování je vhodnou metodou reprodukce zvířat s výjimečnými vlastnostmi (například dostihových nebo parkurových koní), které nelze zajistit standardním křížením. Klonování je tak jedinou možností zajišťující zachování mimořádných jedinců.