Medvědi na hrady nepatří. Plánované zrušení jejich chovů je dobrou zprávou

Příkopy a opevnění hradů sloužily v minulosti jako překážka chránící před dobyvateli. Nyní, kdy tuhle svou původní funkci dávno ztratily, se využívají různě.

Někde jsou součástí prohlídkových tras, jinde slouží k uskladnění nářadí nebo jako louka pro ovce a kozy. Na čtyřech hradech a zámcích tvoří životní prostor pro medvědy. Netřeba dodávat, že prostory naprosto nevhodné. Proto vítám aktuální rozhodnutí Národního památkového ústavu (NPÚ) tyto chovy do čtyř let zrušit a zvířata přesunout do vhodnějších podmínek.

Medvěd je převážně samotářské zvíře zvyklé pohybovat se na velké vzdálenosti. To mu ale stísněné prostory na hradech a zámcích nedovolují. Výběhy a klece, v nichž jsou nuceni žít, jsou naprosto nevyhovující. To ostatně svým aktuálním rozhodnutím potvrdil i NPÚ. Navíc se o zvířata starají lidi, jejichž primární péčí jsou historické sbírky a prostory a nemají tak patřičné zoologické vzdělání. Nemluvě o tom, že chov velkých zvířat je náročný i finančně.

Památkáři nyní mají čtyři roky na to najít medvědům lepší životní podmínky. Věřím, že se to podaří a zvířata budou moct dožít svůj život důstojněji než jen jako atrakce pro turisty. Hradní příkopy nebyly budovány jako útočiště pro zvířata, a i když byla některá hradní medvědária v minulosti rekonstruována, ani tak nesplňují základní požadavky pro chov medvědů.

Český Krumlov, Točník, Konopiště ani Náchod se nemusí bát, že bez medvědů přijdou o návštěvníky. Ti přece na hrady a zámky míří hlavně za výletem do historie. Více než medvědi jsou tak podstatné jiné věci – například zajímavý a interaktivní výklad zkušeného průvodce. Živá zvířata mohou lidé obdivovat například v zoologických zahradách, které jim nabízí mnohem lepší životní podmínky. Troufnu si tvrdit, že medvědi přežívající v hradních příkopech nikomu chybět nebudou.