- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
To ale není "údajné" přemnožení, divočáci jsou u nás skutečně přemnožení. Stačí zajít do nejbližšího lesa a uvidíte, že je rozryto úplně všude. A v Mníšku pod Brdy už divočáci polehávají u silnic a prakticky se procházejí po Mníšku. Takže lidé, kteří tam bydlí, ten odstřel uvítají. Není to poprvé, je to opakovaná akce. Nevhodně nastavenými podmínkami jsme umožnili přemnožení, které je třeba vyřešit. Je to obecný problém, jak jednou zasáhnete do přírody, musíte pak zasahovat pořád, protože to vede k přemnožení jednoho druhu, což může vést k velkému omezení jiného, atd.
Ono to s tím přemnožením není tak horké. Ano prasat je více než bylo, jiných druhů je zase méně. Ale o přemnožení se dá mluvit na cca 1/3 honebních ploch. To co hraje svou roli v venímání počtu prasat je neustále zmenšující se prostor pro divoká zvířata (nová zástavba), což vede u některých druhů k úbytkům (mnohem více drammatickým než je přírustek divokých prasat). Prasata se však dobře přizpůsobují změnám, nejsou to potravní specialisté, ale všežravci a pokud započítáme obecně mírnější zimy a velkolány řepky a kukuřice k technickým (nikoli potravinovým) účelům není se co divit že i odstřely v počtech 150-180 tisic ročně nevedou k utlumění populace.
Pane milovníku zvířat, ty asi největší škody, které divočáci páchají, je predace mláďat drobné zvěře. Těch Vám líto není?
Víte, že divočáci se minimálně od 18. století ve volné přírodě u nás prakticky nevyskytovali? Až během 2. sv. války utekli z rozbitých obor a natlačil je sem postup fronty z Karpat.
Ta akce v Mníšku je poslední zoufalý pokus, když vám divočáci chodí po ulicích. Střílet se bude z posedu proti zemi. I když já osobně bych radši zjednal elitní vojenské odstřelovače.
Ale za tu záchranu táborské zoo posílám .
Viděl jsem jednou večer autobus, který ležel převrácený v pangejtu s vymáčklým kancem mezi světly. Kanec ležel na silnici. Snad se cestujícím nic nestalo. Mníšek je v kopci a vozovky jsou samá zatáčka. Řidič auta, které jede z kopce nemá moc šanci reagovat. Navíc se může stát, že strhne řízení a skončí podobně jako ten autobus. Otázkou je, co je menší zlo. Autobus v pangejtu a zranění cestující, nebo autorem zmiňované riziko, i když si myslím, že přehání?
Autor by si mohl, než napíše takový článek, přečíst aspoň zákon o myslivosti 449/2001 a pokusit se ho aspoň trochu pochopit.
Ale oni tam nebudou strilet pro zabavu myslivcu, ale na ochranu lidi. U nas na sidlisti se pred nejakou dobou take objevovali divocaci. To podle Vas s tim obec nema nic delat????
Na ochranu lidi je snad policie a ne nejaci pantatove s flintama.
A maji obyvatele pravo palbu opetovat ?
Nechápu co takovýto článek dělá ve výběru. I když vlastně chápu, myslivci a téma přemnoženosti prasat je mediálně vděčné i díky tomu, že málokdo tomu rozumí, i když za odborníka na myslivost a nejen ji se pokládá "každý s dírou v zadnici".
Takže několik nesmyslů z článku.. Prasata se loví celoročně (selata a lončáci tj prasata do cca 2 let věku maximálně) už velmi dlouho (nepamatuji že by to bylo jinak). Pouze dospělé kusy (bachyně, kňour) mají dobu lovu omezenu, což je v pořádku, největší škody působí mladá zvěř, která je zastoupena v populaci nejvíce.
Co se týká mrtvých na honech, nebo osob usmrcených při výkonu myslivost nedbalostním jednáním, za posledních 20 let je to cca jedna osoba ročně. Je to hrozné, ale nehody se bohužel stávají, Alkohol byl u takových nehod zjištěn asi ve dvou nebo třech případech. Pachové odpuzovače mají omezenou účinnost, je třeba poměrně často měnit "náplň" a také je lze instalovat pouze se souhlasem majitele pozemku. V čem se s autorem shodnu, že odstřel v zástavbě je bezpčnostně nebezpečná záležitost. Osobně bych v takovém místě nelovil i přes povolení od úřadů, ale neznám místní podmínky a tak nebudu soudit.
Autor článku holt podlehl emocem na úkor faktů.
V místě, které popisuje autor se divočáci (jako do nedávna zvěř ještě ochránci přírody přísně chráněná) již velmi "úspěšně" přemnožili. Třeba zahrádkáři proti menšímu počtu divočáků dříve používali (a možná stále někde ještě používají) docela laciný a účinný prostředek. Do starších silonových punčoch stačí nacpat ostříhané vlasy a ty rozvěsit asi do výšky jednoho metru po stromech. Lidské vlasy totiž divočákům ohromně smrdí...a spolehlivě je odradí.
Jak kdy. Toto nefunguje spolehlivě a musíte často měnit náplň (jako u každého poachového ohradníku)