Centrální bankéři promarnili další šanci restartovat českou ekonomiku a zlepšit dostupnost

Česká ekonomika bude i nadále skomírat, centrální bankéři promarnili další šanci domácnostem a firmám zásadně pomoci. 

Na čtvrtečním jednání bankovní rady České národní banky (ČNB) ponechali základní úrokové sazby, od kterých se odvíjí úroky komerčních úvěrů, opět beze změn. Dvoutýdenní repo sazba tak i nadále už od loňského 22. června zůstává na sedmi procentech. Lombardní sazba, která určuje, za kolik si komerční banky mohou u centrální banky půjčit peníze oproti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, od níž se odvíjí úročení vkladů komerčních bank u centrální banky, zůstala na šesti procentech. Tyto sazby tak jsou stále na nejvyšších hodnotách od roku 1999.

Centrální bankéři tak pokračují ve své destruktivní politice, která poslala ke dnu celou českou ekonomiku. Že je ve velmi špatném stavu, dokazují i mnohé statistiky. Česká ekonomika podle zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně klesla o 0,4 procenta. Výrazně se na tom podílela snížená spotřeba českých domácností, která se snížila o 4,5 procenta. Domácnosti vyždímané vysokými cenami zboží i služeb šetří a utrácí výrazně méně než dřív. To samozřejmě dopadá na podnikatele a jejich příjmy. I oni se dostávají do velkých problémů.

Podle analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau za prvních osm měsíců letošního roku v Česku zaniklo 10 543 firem, což je nejvíce za poslední čtyři roky. Rekordní byl z tohoto pohledu podle analýzy hlavně letošní srpen. Nejvíce krize zasáhla odvětví obchodu, peněžnictví a pojišťovnictví. Právě v nich ubylo nejvíce firem.

Kromě nižší poptávky způsobené šetřením spotřebitelů za to mohou i rekordně drahé firemní úvěry. Průměrná úroková sazba firemních úvěrů dosáhla na konci letošního prvního čtvrtletí téměř devítiprocentní hranice (8,92 procenta). Tato sazba je tak nejvyšší od roku 2004, od kdy ČNB tyto statistiky zveřejňuje. Úrokové sazby firemních úvěrů se přitom v minulých letech stabilně držely v rozmezí dvou až tří procent. I v době největší finanční krize v letech 2007 až 2009 krátkodobě přesáhly pětiprocentní hranici. Byly tak stále o dost níže než nyní.

Na extrémně vysoké základní úrokové sazby doplatil i realitní trh, který prakticky zamrznul. Hypotéky jsou totiž třikrát dražší než ještě před dvěma lety, měsíční splátka vzrostla o mnoho tisíc korun. Například v Praze se tak nové byty zájemcům s hypotékou v podstatě přestaly prodávat, protože žádní takoví na trhu nejsou. Nové byty nyní kupují (až na naprosto výjimečné případy) jen lidé, kteří mají vlastní zdroje. Dlouhodobě se přitom v Praze prodala kupujícím s hypotékou polovina nových bytů. To se projevilo v celkových prodejích nových bytů, které byly loni nejhorší za posledních dvacet let.

Všechny hlavní ekonomické ukazatele jasně říkají, že současná politika ČNB ohledně sazeb je už dlouho neudržitelná. Dusí domácnosti i firmy a žene celou ekonomiku do záhuby. Už dávno nastal čas na radikální snížení základních úrokových sazeb, ne jen kosmetické změny. Jen to dostane českou ekonomiku z deprese, do které ji dostali i centrální bankéři.