Nebožtík

Zásoba starších prací už pomanu slábne. Zůstávají drobné vstupy, použité kdysi po vzoru Johna Steinbecka jako intermezza mezi jednotlivé kapitoly mého prvního pokusu o knihu v roce 1994. Jsou velmi krátké, zde představuji jednu z nich.

NEBOŽTÍK

 

 

 

Tak jsem vám byl nebožtíkem! Vážně! Úplným, studeným nebožtíkem s bílýma ztuhlýma nohama, podobnýma vosku, se strnulým pohledem, upřeným ne jediný bod v betonovém stropu hrobky.

Kamarádi posílali kondolence mé rodině a ti nejvěrnější přijeli na pohřeb spolu s příbuznými. Moje krásné a božské kamarádky Hanička, Ivanka, Květuška a další mi brečí na hrobě, Helena chodí v černých šatech a moc jí to sluší, dceruška volá po tatínkovi…je to zvláštní pocit..

V duchu se omlouvám svému dávno zesnulému otci za to, že jsem se na něho kdysi v pubertě utrhoval a těším se na to, že se s ním po letech zase uvidím.

U hlavy mi zavánějí tlející květiny a na hrudi píchá jehličí z těžkého pohřebního věnce.

Studené kamenné kvádry hrobky jsou orosené a kapičky vody stékají po jejich hrubém povrchu do mechem zarostlých spár. Myšlenky mi zalétly do nedávné minulosti, kdy jsem se shora, když jsem seděl na varhanních píšťalách v obřadní síni krematoria až nahoře u stropu díval na svou rakev, jak po dojemných proslovech bývalého šéfa zajíždí za oponu toho truchlivého divadla za zvuků larga z Dvořákovy Novosvětské. Bylo to velmi působivé, bylo mi líto sama sebe tak, že jsem z úzké píšťaly málem spadl dolů mezi věnce a květiny. Pak jsem se vznášel nad hřbitovem, až jsem našel místo, kam mě potom odnesli. Tak tu teď ležím a koukám do stropu. Co tady proboha budu celé věky dělat? Já snad nudou umřu….najdu někde mezi ostatními duchy o půlnoci spřízněné duše? Kamarády, s nimiž budu moci klábosit při nektaru z hřbitovního kvítí? Strašit opozdilce, krátící si v noci cestu kolem hřbitovní zdi?

 

V rohu hrubky se zvedá kostlivec.Haraší kostmi, které mu  narážejí v žebroví jedna na druhou.Svírá mi rameno tak silně, že sebou házím jako magor po celé rakvi. Otvírám oči a vidím denní světlo.

 

„Taky už bys mohl vstát“ lomcuje mi Helena ramenem, „už je půl osmé!“

Přes záclony svítí do pokoje ranní slunce, otevřeným oknem je slyšet zpěv kosů, kteří tím zvukem oslavují radost ze života. Z kuchyně až sem voní čerstvá káva.

 

Ještě nikdy jsem nevstával tak rád. Tak čile. Obyčejně si ukradnu ještě aspoň pár minut, otočím se na druhý bok a přikryji si hlavu přikrývkou. Zpravidla se i protahuji a zívám na celé kolo. Dnes ne. Dnes jsem snadno a lehce vyskočil z postele. Dnes jsem vstal z mrtvých. Vyskakuji jako voják při poplachu, jako hasič při zahoukání sirény a při zazvonění telefonu.

 

Možná, že mne k tomu snu inspirovaly morbidní horory. Možná ony stále ještě nevysvětlené teorie o posmrtném životě a o existenci záhrobního duchaření. Jisté však je, že ve svém rodném městě jsem už kdysi za nebožtíka považován byl

Když jsem se před více než dvaceti lety odstěhoval, zemřel v téže době můj přibližně stejně starý jmenovec. Náhoda tomu chtěla, že bydlel dokonce v téže ulici, takže se mnohokrát stávalo, že mi byla doručována jeho pošta a mně zase jeho. A protože jeho úmrtí spadalo do doby mého zmizení z města – byl jsem častým účastníkem všelijakých společenských akcí, večírků, koncertů atd., lidé automaticky spojili dvě události v jednu. Byli proto značně udiveni, když jsem čas od času přijel do města na návštěvu. Někteří mě prosili, abych je nechal žít, že už budou hodní, Jsou ještě mladí, nic si neužili, mají život před sebou a nechce se jim ještě odejít.

Bavilo mne to. Dodnes mne hřeje známé pořekadlo, že člověk, který bývá omylem považován na nebožtíka, se zpravidla dožívá vysokého věku. Tak jsem zvědavý, do kolika let si ještě budu užívat slunce, krásy přírody a hezkých žen, společnosti přátel a života. Svět je i přes všechny špatnosti a zla dnešní doby přeci jen nádherný, nebude se mi z něj, až přijde čas, chtít odcházet…

 

 

Autor: Pavel Kopáček | neděle 22.8.2010 11:58 | karma článku: 6,94 | přečteno: 726x
  • Další články autora

Pavel Kopáček

Ritardando

Kdo alespoň trochu pronikl do komunity rockových hudebníků, ví, že tato „sorta“ muzikantů opovrhla zažitými formami, neuznává, často ani pořádně nezná noty. Beatles zavedli v hudebním světě úplně nové postupy, rytmy a hudební sestavy, do té doby neslýchané. V sedmdesátých a osmdesátých letech jsem proto obdivoval hudebníky, kteří hráli zpaměti mnohdy půlhodinové složité skladby tehdy módního artrocku a jazzrocku, často měnící rytmus, melodie i styl, nechápal jsem, že si to vůbec pamatovali, natož pak bezchybně hráli na koncertech. Vystoupení tehdejší sestavy Blue Effect a podobných skupin byl nevšední zážitek hudebního „fajnšmekra“, jakým jsem tehdy byl...a se svou kapelou jsem si samozřejmě na takový druh hudby vůbec netroufal pomyslet...byli jsme jen pouhou tancovačkovou skupinou s jednoduchou, líbivou hudbou..

3.3.2013 v 17:11 | Karma: 7,47 | Přečteno: 302x | Diskuse| Poezie a próza

Pavel Kopáček

Nádherné slovo Svoboda!

Okénko cely číslo 181 mrklo, pak zase zavřelo a dveře se se skřípotem otevřely. Na okamžik bylo vidět na zeleno natřené stěny chodby a kousek železného schodiště. Postavili jsme se se zlodějem Šímou, s kterým tu sdílím celu, do pozoru. „Odsouzený Kříž!“ Dozorce v nažehlené uniformě stojí na prahu cely. Udělal jsem krok vpřed. „Vezměte si svoje věci a pojďte se mnou!“ . Co mi zase chtějí, prolétlo mi hlavou. Poslední půlrok jsem strávil ve vězeňské nemocnici na druhém nádvoří, jsem tu zpátky na cele teprve třetí den...

24.2.2013 v 18:35 | Karma: 7,17 | Přečteno: 345x | Diskuse| Poezie a próza

Pavel Kopáček

Slovanská nesvornost v praxi.

Horký letní večer byl plný světel, zábavy, od kiosku v koutě náměstí voněly klobásy s hořčicí a pivo, a na širokém krytém pódiu duněl rock. Lidé se vlnili v rytmu hudby a vztyčenými pažemi mávali do taktu. Dívky v přední řadě, oddělené od pódia zábradlím z přenosných kovových mříží na nás mávaly, smály se a cosi křičely, ale nebylo slyšet co, a zpěvačka Vlasta u mikrofonu provokovala povykující kluky smyslným vlněním úzkých boků ve velmi úsporné minisukýnce. Mezi střechami a komíny okolních domů nakukovaly a tančily hvězdy, jako by se také chtěly s námi bavit a poslouchat naše písničky, a holky dole na náměstí je napodobovaly a všem bylo krásně. Jeviště, nasvícené barevnými reflektory, zářilo do prostoru, dunělo a chvělo se rockovým napětím.

17.2.2013 v 14:55 | Karma: 12,32 | Přečteno: 921x | Diskuse| Poezie a próza

Pavel Kopáček

Socky, lůza a my.

Hluboko dole pod kamennou hrází temně a líně plynula řeka, oddělená od pobřežní promenády litinovým zábradlím a alejí vzrostlých lip. Listy stromů plakaly a svisle žalovaly na nevlídnost počasí, oblaka slibovala týden mokra z nebe. Podupávali jsme v drobném studeném dešti u tyče s cedulí, označující stanici autobusu spolu se skupinou ostatních otrávených a prochladlých lidí, odevzdaně zírajících do prázdna pod vlnitým plastem střechy sprejem počmárané čekárny, nebo venku pod deštníky. Někteří pokuřovali, jiní přecházeli po chodníku sem a tam. Mirek vedle mě se každou chvíli mrzutě díval na hodinky a temně bručel na „zatraceně svinský počasí“ a „měli jsme tam zůstat!“ „Tam“ je hospoda U kačera, ve které jsme ještě před chvílí trávili příjemné chvíle při velkopopovickém kozlovi. Jenže povinnosti nečekají, mě jede za půl hodiny vlak a Mirek pospíchá na směnu. Auta rozstříkávala do stran špinavou vodu z kaluží. S hlasitým cákáním dopadala na chodník mezi uskakující chodce.

10.2.2013 v 18:50 | Karma: 29,22 | Přečteno: 1450x | Diskuse| Poezie a próza

Pavel Kopáček

Povídání na terase

Pološero letního večera se rozlévalo nad krajem. Na hladině jezera se rudě odráželo zapadající slunce a vytvářelo nádhernou světelně barevnou scenérii. Na opuštěné pláži stála skupina lidí a bez dechu sledovala tu krásu. Osamělý plavec brázdil klidnou hladinu a šířil na ní rozsáhlá kola. Pobleskovala a zářila, až diváka zabolely oči. Bílý hotel u pláže svítil do houstnoucího šera zlatými a modrými neonovými nápisy a žlutými obdélníky osvětlených oken. Seděli jsme s Jindrou u jednoho z řady plastových stolků na terase, diskrétně ševelící číšník v bílém saku nám přinesl pití a vzdálil se z doslechu.

3.2.2013 v 13:58 | Karma: 6,21 | Přečteno: 190x | Diskuse| Poezie a próza
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP

1. května 2024  15:38

V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...

Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát

3. května 2024

Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...

Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků

3. května 2024

Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...

Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali

2. května 2024  22:11

Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...

Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní

2. května 2024  21:36,  aktualizováno  21:50

Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 218
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 764x
Bývalý hudebník, zpěvák a textař,nyní amatérský literát (dvě ocenění v literárních soutěžích).Zveřejněná kniha může být chápána jako nabídka nakladatelům, pokud čtou tento blog. Více informací na http://profil.lide.cz/160Pavel/profil/