Zamyšlení k 28. říjnu

Pokus o zvrácení výsledků voleb aneb Co se to děje ve veřejném prostoru?! Zapřemýšlejte a odpovězte si sami. 28. říjen a jeho odkaz k tomu přímo vybízí!

Podle vždy mravokárné Marty Kubišové spolupráce motoristy Oto Klempíře se Státní bezpečností je zásadní překážkou pro ministerský post. Jak pokrytecká slova od někoho, kdo na den přesně dva roky nazpět převzal státní vyznamenání od člověka, který byl rozvědčíkem, členem KSČ a na Sovětský svaz – dokud mu z toho kapalo – pěl ódy.

Ještě hůře to schytává Filip Turek. Ne, že by si to – pokud posty, které jsou mu přisuzovány, skutečně napsal – nezasloužil. Ale načasování a průběh celé této kauzy ukazuje, že je to pouze zástěrka, jak vytvořit tlak na Babiše. Ostatně sama jsem obětí vykonstruovaného procesu s tzv. Íránskou kauzou.

Ale proč nebyli tak zásadoví politici stran končící vládní koalice třeba v případě Ursuly von der Leyen, kde se smířili s tím, že konverzaci, která ji měla usvědčovat z korupce, prostě vymazala a vyšetřující orgány Evropského parlamentu jednoduše ignorovala a ignoruje? „Je to nehezké čtení a obrovská ostuda,“ prohlásila na adresu Turka mladá a krásná prodavačka titulů Nerudová. Škoda, že podobná slova nepoužila, když jsme nedávno v Evropském parlamentu hlasovali o vyslovení nedůvěře Komisi Ursuly (Danuše samozřejmě stála neochvějně za touto „dámou“).

„F. Turek by nejen neměl být nominantem na žádné pozice, ale měl by odstoupit úplně,“ doplnila Danuši Růžová rebelka Gregorová, která si rebelování v evropských strukturách vykládá tak, že ve téměř všem hlasuje s mainstreamem. Že takto příkrá nebyla ke svému pirátskému kolegovi Bartošovi, který připravil bezesné noci tisícům lidí svou zpackanou digitalizací. O materiálních škodách ani nemluvě.

No a korunu tomu nasadil lidovec Jurečka, když na adresu Turka prohlásil „Musí být strašná hyena, pokud napsal něco takového. Pan Turek je neuvěřitelný duševní mrzák. Po tomto nikdy žádným členem vlády v normálním světě být nemůže! V každé jiné normální politické straně by po tomto okamžitě složil mandát a šel se zahrabat na vrakoviště.“ Zajímavé, že podobné (sebe)kritiky nebyl schopen, když v den tragédie na Filozofické fakultě UK neváhal pochlastávat na (daňovými poplatníky placeném) večírku ministerstva, a ještě čtrnáct dnů lhal, až se mu od huby prášilo!

Ne, nemyslím si, že když pravicovou vládu vystřídá pravicová vláda s lidskou tváří, vyřeší to problémy naší země a jejích občanů. Ostatně hned po volbách se ukázalo, že téma referenda o EU a NATO bylo vyhandlováno za křeslo předsedy Poslanecké sněmovny, ačkoli mi Tomio Okamura, když jsem se ho osobně na tuto otázku 14. září ptala, řekl, že hnutí ANO neustoupí a referendum o EU a NATO nikdy SPD neopustí. To Motoristé měli v tomto ohledu jasný postoj, dokonce v jejich představitelé v předvolebních debatách vyjadřovali podporu i vstupu Ukrajiny do EU.

Počkám si také, jestli bude splněn předvolební slib zrušení poplatků za ČT a ČRo, neboť právě zmiňovaný kandidát na ministra O. Klempíř zásadnější změny ve veřejnoprávních médiích odmítá. Uvidíme, jestli vláda najde odvahu zatnout tipec nadnárodním korporacím, bankám a zbrojařům, kteří každý rok naši zemi připraví o několik set miliard korun. Zatím to totiž vypadá, že půjdou jen po těch „malých“ rybách (viz EET 2.0). Inkluze zatím podle všeho taky v tichosti zůstane tak, jak je. Stejně tak jsem zvědavá na snížení DPH na základní potraviny, což opsaly některé strany z programu Stačilo! Čekám na prosazení tzv. zákona FARA, s nímž hnutí Stačilo! přišlo 15. ledna a režimním novinářům (zejména těm z Novinek/(Rudého)Práva) a progresivistům nasátých na státní cecík z toho praskaly žilky…

Jsem tedy ta poslední, která by cokoli nastupující vládě chtěla odpouštět nebo je omlouvat. Nikoli. Já vždycky držela zásadu – na rozdíl od tzv. novinářů a komentátorů, že se má všem měřit vždy stejným metrem. Ale to, co se děje kolem vzniku vlády, mi připadá jako odporná kampaň, která může mít jen dva cíle – zpochybnit výsledek voleb a nastolit cestu k předčasným volbám, nebo donutit Babiše v určitý čas kývnout na spolupráci s některou ze stran pětidemolice. Ostatně posuny už vidíme i v rámci ODS, ale zejména DoziSTANu, kde začínají zaznívat hlasy, že by se strana měla „obětovat“ a zachránit demokracii v ČR. Je to možná směšné, že by organizovaný zločin měl zachraňovat demokracii, ale je to nemožný scénář? Zapřemýšlejte a odpovězte si sami. 28. říjen a jeho odkaz k tomu přímo vybízí!

Dnes - 28. října – opět svou pozvánku na Hrad – nepřijmu. Poslechnout si projev přítele po boku Koláře z úst Petra Pavla mi za to nestojí ani trochu!