Zamysleme se!

Ještě Poslanecká sněmovna ani nerozhodla, kterou variantu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí přijme, zda sněmovní či senátní, a už tu máme první důsledek novelizace zákona.

Zelené organizace z České republiky i z Rakouska najednou dva roky po skončení procesu posuzování vlivů na životní prostředí na dostavbu jaderné elektrárny Temelín podaly žalobu proti jeho dostavbě. Důsledkem může být, že se bude muset opakovat náročný proces posuzování vlivů na životní prostředí. V praxi tak vidíme důsledky retroaktivních přechodných ustanovení (obsažené v obou verzích návrhu) novelizace zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. KSČM od počátku projednávání novelizace zákona upozorňovala na nebezpečí skrývající se v tomto ustanovení. Ministr životního prostředí se zachoval neskutečně naivně, když nebezpečí retroaktivity bagatelizoval. Je pravděpodobné, že dostavba Temelína nebude jediná stavba, která bude zelenými aktivisty podle retroaktivního ustanovení napadena. Vládní koalice a zejména Ministerstvo životního prostředí jsou zcela odpovědné za škody, které novelizace zákona způsobí. V této situaci by Poslanecká sněmovna měla současnou novelu zcela zamítnout a MŽP by mělo okamžitě předložit novelu zákona bez retroaktivních ustanovení. I s riziky, která takové řešení přináší, neboť retroaktivita je jistota žalob zelených hnutí a zablokování staveb, které již prošly posuzováním vlivů na životní prostředí.