Hříchy ministra Síkely aneb kdo bude nový český eurokomisař

Tak už je oficiální to, co se šušká několik měsíců: Ministr průmyslu Josef Síkela se chce stát příštím eurokomisařem.  No tak se podívejme blíže na jeho působení v čele ministerstva za poslední rok a půl.  

Dostane tuto kandidaturu, protože byl tak skvělým ministrem, nebo se ho kolegové z pětidemolice chtějí zbavit a vykopnout ho výš? 

Není tajemstvím, že poslanci ho pro jeho (ne)komunikaci mají plné zuby. To samé lze říci i o zástupcích průmyslu a energetiky. Pravdou je, že jako člověk z bankovního sektoru nastoupil do funkce bez hlubší znalosti problematiky a velmi brzy se na něj sesypala vážná energetická krize. Nicméně solidní ministr by se obrátil na odborníky, aby mu připravili návrhy řešení, a ty by byly rychle realizovány. Místo toho jsme viděli bezradné přešlapování na místě, takže ceny energií pro české občany vyšplhaly do závratných výšek. Mezitím mnohé země již pomáhaly svým občanům a firmám zastropováním cen energií. Když na ministerstvu v létě loňského roku vymysleli nefunkční systém kompenzací, tak i premiérovi došla trpělivost a další pokusy zkrotit ceny energií začali vymýšlet bez Síkelova ministerstva. 

Ne že by pánové na Úřadu vlády ČR byli nějak extra schopní, ale aspoň vymysleli zastropování cen energií a určitou snahu – byť nedostatečnou – získat zpět nehorázné zisky energetických firem a bank. Dalším problémem bylo zajistit dostatek zemního plynu, když jsme si tak fanfarónsky zarazili import z Ruska. Že jsme nezmrzli, zajistily dva faktory: Hlavně mírná zima a také zajištění dodávek zemního plynu přes LNG terminál v Holandsku, což zabezpečil ČEZ s přispěním pánů z Úřadu vlády, nikoli ministr průmyslu.

V letošním roce byla velkým tématem novela energetického zákona, která má umožnit vznik komunitní energetiky. Místo logického přístupu, tedy napsání novely zákona úředníky MPO s přispěním energetických odborníků, ministr Síkela rozhodl o zapojení ekologických aktivistů, kteří o energetice ví tolik, že existuje zásuvka, ve které si nabijí svůj mobilní telefon. Výsledek práce těchto amatérů byl vidět už po mezirezortním připomínkovém řízení, kdy se sešly mraky připomínek, neboť zákon byl zcela zpatlaný. Ani toto ministra neodradilo od toho, aby netlačil na urychlené vypořádání a odeslání legislativní radě vlády. Páni profesoři z legislativní rady vlády byli z návrhu zákona zcela zděšení. Po dalších peripetiích nakonec návrh dostali do rukou odborníci na energetickou legislativu a uvedli ho aspoň do stavu, že lze o něm jednat. 

Dalším tématem je vůbec budoucnost energetiky, jak ukázala analýza ČEPS (České elektroenergetické přenosové soustavy), čeká nás za pár let nedostatek elektřiny. V této situaci by ministr průmyslu měl burcovat vládu, ČEZ a další, aby se situace řešila např. prodloužením fungování uhelných elektráren, urychlením výstavby jaderných bloků. Jenže na MPO se spí… A vládní představitelé opakují nesmysly o tom, že fotovoltaika nám zajistí energetickou bezpečnost…

No a finále kroků ministra Síkely je určitě tzv. konsolidační balíček. V něm ministr Síkela slíbil 20 mld. Kč úspor za nevyplacení solárních dotací. Každý, kdo sleduje vývoj kauzy solárních baronů posledních 10 let, ví, že sebrat tyto nehorázné zisky není jednoduché bez rizika prohraných arbitráží. Podle kuloárních informací MPO furiantsky vyhlásilo, že má právní analýzu, že dotace se nemusí vyplatit. No jo, jenže když se potom zpětně analýza hledala, tak ji nikdo nenašel. Takže těch tzv. ušetřených 20 mld. Kč zaplatí lidé v cenách elektřiny. Znáte větší případ amatérismu?

Je toho jen málo, co lze ministrovi Síkelovi přičíst k dobru. Za zmínku určitě stojí, že ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí umožnil provoz teplárenských uhelných zařízení, která měla být odstavena, nebo po průtazích nakonec schválil energeticky náročnému průmyslu kompenzace brutálních cen emisních povolenek.

Tak co myslíte? Je nominace na eurokomisaře za zásluhy, nebo vykopnutí někam, kde nebude Síkela tolik škodit? Konkurenci bude mít velikou. Třeba v jedné nejmenované profesorce, která si odpovědi na elementární politické otázky opisovala z taháčku, pardon deníčku…