Za malý dluh zaplatíte balík

Po dlouhém dohadování se poslanci milostivě uvolili, mírně ulehčit dlužníkům. Po dlouhém výčtu,  co lze, či nelze dlužníkovi zabavit se opět uzavřou ústa exekutorům, dlužníkům a život popluje dál.

Dál si budou soukromí vykonavatelé státního práva mastit kapsu bez uzardění. Jak na výši dluhu,tak na úkonech a poplatcích spojených s jeho vymáháním.

Několikrát zde bylo popisováno, jaké jsou náklady spojené s exekuci v okolních státech, jako Německo Polsko, Rakousko.

Do doby než ČSSD, která vždy svou levicovostí “hájila” práva běžného občana a zaštiťovala se jím, otočila, aby nově občana  svým pojetím zákona o exekucích a exekutorech,  stát dojil, jako obecní kravku.  

Jakékoliv sociální citění šmahem poslala do pr..ele, s cílem bezuzdně dlužníka ždímat jak mokrý hadr do sucha.

Souhlasím, že dluhy je třeba platit a pokud se to nedaří, je potřeba přistoupit k soudnímu vymáhání. Jak je zvykem, v tomto státě se zákon ušije horkou jehlou, bez podrobnějšího zkoumání jeho dopadů. Čas a ruka trhu ukáží, že rozhodnotutí bylo správné. Omyl.

Dovoluji si tvrdit, že existují soudně-exekutorské mafie, popřípadě věřitelsko-soudní mafie, které rozhodují, jak o výši příslušenství tak i o výdajích právního zastoupení. Jak jinak by se mohlo v rozhodnutí jednoho exekučního příkazu mého známého, jehož kopi mám k dispozici, objevit  31%  úrok z prodlení  od r.2003, když úroková sazba se pohybovala v rozmezí 3 - 3,5%  v exekučním příkazu z roku 2006, nebo nárok právního zastoupení  spřátelené AK, přičemž samotná věřitelská instituce má své právní oddělení. V nejlepším případě právník tohoto právního oddělení  dostává,  jako vedlejšák právní zastupování organizace pro vymáhání pohledávek dané organizace. Bohužel většina soudců, nebo vyšších soudních úředníků, bez toho, aby smetli podobné praktiky v žalobách o platebních rozkazech ze stolu s poukazem, na NV č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení dle ObčZ , akceptují nemravné úroky ve svých rozhodnutích. Pokud dlužník nemá právní vědomí, a neví, jak se tomuto bránit, šanci má nulovou. Totéž platí i o nárocích na právní zastoupení, tím spíš, když z  žalobního petitu je zřejmé, že za organizaci podávající žalobu a v právním zastoupení vystupuje tatáž osoba, jako soukromý advokát.

Úroky z prodlení které nekopírují časovou osu vzniku dluhu a nároky na právní zastoupení jsou jedny z dalších položek, které do značné miry ovlivňují výši dluhu a tím i vlastně celkové náklady na exekuci.

Chce-li se Česká republika řadit mezi státy s právním řádem na úrovni okolních států a nazývat jej demokratickým de jure a defacto, určitě by zde nemohly existovat známé továrny na exekuce, kde jen na nákladech exekuce, lze např. z částky  2077,- Kč, při úroku 3,4%,  vyrubat předběžně odměnu exekutora 21 457,-Kč vč. 21% DPH, s dovětkem, že konečná částka bude upřesněna po vymožení dlužné částky.

Právě výše dluhu ovlivňuje celkovou odměnu exekutora, procentuelně,  dle platného sazebníku, na který si Exekutorská komora nedá sáhnout.  Pak se nedivme že u bagatelních dluhů např. 500,-Kč, je exekuční  náklad kolem 7000,-Kč, u výše uvedeného příkladu 2017 kč, je pak náklad 21 457,- Kč.