asi tak by se dala nazvat nová aktivita Dominika Haška, ve věci návratu děti k pani Michalákové.
Nevím Dominiku Hašku, zda-li je to dobrá cesta, ale nejspíš v tom vidím další způsob v prezentování své osoby. Tuto cestu nemáš zapotřebí.
Tady nejde o to, že bych záviděl, ani v nejmenším. Ale jsou Dominiku věci v životě, které se nedají ani zlatem, ani démanty nahradit. Zdraví a životy dětí.
Co platno, že někomu za zásluhy v návratu dětí pani Michalákové, pověsíš metál na krk, který s onou medailovou zásluhou, nemá nic společného? Tys ji vybojoval v Naganu v hokeji. Když už chceš, tak ji prodej v aukci a pomoz nemocným, postiženým dětem.
A pokud bude mít někdo zásluhu na tom, že se vrátí děti k pani Michalákové, bude to Barnevernet, protože jedině on, bude moci překvalifikovat své rozhodnutí, popřipadě odvolání pani Michalákové a vrátí děti zpět do rodiny.
Všichni ti ostatní povolaní, kteří se kolem toho "motaji", vyvolávaji žádoucí iniciativy a tlaky z pozice svých kompetencí si považuji, neboť sám ze své pozice nemohu učinit víc, než třeba o tom zde napsat.
Myslím Dominiku, že tvé prohlášení bude mít divnou příchuť. Počkám si zda budeš mistrovskou medailí vyznamenávat Barnevernet za navrácení dětí, které předtím bez skrupulí "ukradl". To je, jako kdyby Hitler dostal za své zločiny Nobelovu cenu.Nemyslíš?
S přáním hezkého dne
Jaroslav Komosný
